dnes je 25.4.2024

Input:

č. 1220/2007 Sb. NSS; Daňové řízení: prodloužení lhůty v důsledku fikce

č. 1220/2007 Sb. NSS
Daňové řízení: prodloužení lhůty v důsledku fikce
k § 14 odst. 1 a 4 zákona ČNR č. 37/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“)
Stanoví-li správce daně termín projednání zprávy o daňové kontrole, určuje tak lhůtu, na kterou se vztahují požadavky stanovené v § 14 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a již lze také rozhodnutím správce daně měnit. Požádá-li daňový subjekt před uplynutím této lhůty o její prodloužení, je na správci daně, aby o takové žádosti rozhodl; nerozhodne-li o ní před uplynutím žádané lhůty, nastupuje fikce povolení prodloužení předvídaná v § 14 odst. 4 větě první citovaného zákona, aniž by bylo podstatné, o jaké důvody daňový subjekt žádost opírá.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2006, čj. 1 Afs 19/2005-78)
Věc: Společnost s ručením omezeným S. proti Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalovaného.

Rozhodnutím žalovaného ze dne 30. 6. 2004 bylo zamítnuto odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu v Českých Budějovicích (dále též „správce daně“) ze dne 25. 7. 2003, kterým byla žalobci dodatečně vyměřena daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 1997 ve výši 332 280 Kč. Stalo se tak na základě zprávy o daňové kontrole daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období let 1996 - 1999, která byla provedena u společnosti E. a žalobce jako jejího právního nástupce.
V žalobě proti rozhodnutí žalovaného žalobce namítal, že platební výměr byl vydán před ukončením daňové kontroly: správce daně v rozporu s § 16 odst. 4 písm. f) daňového řádu neprojednal se žalobcem zprávu o kontrole, neboť nerozhodl o žádosti žalobce o odložení projednání daňové kontroly, a nastala tak ve smyslu § 14 odst. 4 fikce, že byl akceptován termín navržený žalobcem.
Krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 15. 12. 2004 a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vyšel z toho, že termín projednání zprávy o kontrole byl stanoven na 24. 7. 2003, a požádal-li žalobce podáním doručeným správci daně dne 21.7. 2003 o prodloužení stanovené lhůty do 15.8. 2003, a ten o jeho žádosti do 15. 8. 2003 nerozhodl, nastala ve smyslu § 14 odst. 4 daňového řádu fikce, že žádané prodloužení lhůty bylo povoleno. Daňový řád v § 14 nezná jiné lhůty než lhůty zákonné a lhůty správcovské. Soud rovněž uvedl, že pokud správce daně nerozhodl do 24. 7. 2003, kdy měla být zpráva o daňové kontrole projednána, o žalobcově námitce proti postupu pracovníka správce daně (o což žalobce opíral žádost o odložení termínu projednání zprávy o daňové kontrole), pak nemohl tohoto dne projednat zprávu o daňové kontrole. Žalobce měl kvalifikovaný důvod k odložení projednání zprávy o daňové kontrole, a pokud správce daně odeslal zprávu o daňové kontrole žalobci v poštovní zásilce spolu s dodatečným platebním výměrem, postupoval nezákonně. Postup podle § 16 odst. 8 daňového řádu nebyl namístě, a ani dnem 8. 8. 2003, kdy byla zpráva žalobci poštou doručena (spolu s dodatečným platebním výměrem a rozhodnutím o námitce proti postupu pracovníka správce daně žalobcem podané dne 23. 6. 2003), nenastaly
Nahrávám...
Nahrávám...