č. 2141/2010 Sb. NSS; Opatření obecné povahy: cenový výměr
č. 2141/2010 Sb. NSS
Opatření obecné povahy: cenový výměr
k § 10 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 230/2006 Sb.
k § 101a a násl. soudního řádu správního ve znění zákona č. 127/2005 Sb.
Cenový výměr Ministerstva financí vydaný dle § 10 odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, který pro obecný okruh adresátů obecně reguluje ceny v železniční dopravě, není opatřením obecné povahy, nýbrž právním předpisem.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2010, čj. 2 Ao 3/2010-55)
Prejudikatura: č. 740/2006 Sb. NSS, č. 783/2006 Sb. NSS, č. 1276/2007 Sb. NSS, č. 1503/2008 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., č. 167/2000 Sb., č. 528/2002 Sb., č. 318/2009 Sb., č. 26/1999 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 53/97), č. 198/2008 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 14/07) a usnesení Ústavního soudu č. 75/1999 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 422/99) a č. 8/2002 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 50/02).
Věc: Monika M. proti Ministerstvu financí o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy.
Navrhovatelka se v řízení podle § 101a a násl. s. ř. s. domáhala zrušení věty „Místo trvalého pobytu se musí nacházet na území ČR“, obsažené v příloze č. 4, části IV., článku 2.2 (Zvláštní jízdné pro žáky a studenty škol) odst. 2 výměru Ministerstva financí č. 1/2010 ze dne 8. 12. 2009, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.
Navrhovatelka uvedla, že předmětný cenový výměr je opatřením obecné povahy, přičemž poukazovala na to, že při posuzování toho, zda je ten který akt opatřením obecné povahy, je třeba vycházet z tzv. materiálního pojetí. Napadený cenový výměr má konkrétně určený předmět - odpůrce totiž stanovuje ceny konkrétního zboží a služeb a konkrétní podmínky pro využívání služeb a nákup zboží za určené ceny. Věta, kterou navrhovatelka chtěla zrušit, se zabývá konkrétní situací studenta, který se soustavně připravuje na budoucí povolání školním studiem a využívá veřejnou vnitrostátní pravidelnou osobní dopravu při přemístění se z místa trvalého bydliště do sídla školy. Student pak má nárok na využití regulované ceny. Navrhovatelka s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. 1 Ao 1/2005, č. 740/2006 Sb. NSS, taktéž uvedla, že napadený cenový výměr jen konkretizuje již existující povinnosti, vyplývající ze zákona, konkrétně § 10 zákona o cenách. To, že má předmětný cenový výměr formu opatření obecné povahy, plyne i z názvu, který používá ve vztahu k regulaci cen zákon o cenách („rozhodnutí“) a který akcentuje konkrétní předmět úpravy.
Navrhovatelka také odkázala na odbornou literaturu a judikaturu. Podle komentáře J. Vedrala k § 171 správního řádu je cenový výměr příkladem lavírování mezi právním předpisem a individuálním správním aktem. Poukazuje rovněž na judikaturu, zejména Ústavního soudu. V nálezu ze dne 17. 2. 1999, sp. zn. II. ÚS 53/97, č. 26/1999 Sb. ÚS, Ústavní soud uvedl, že cenový výměr není právní předpis. Totéž zopakoval v usnesení ze dne 8.12.1999, sp. zn. I. ÚS 422/99, č. 75/1999 Sb. ÚS, v němž - dle navrhovatelky - navíc podal definici cenového výměru, která se blíží definici opatření obecné povahy, jak ji stanovil ve výše citovaném rozhodnutí sp. zn. 1 Ao 1/2005 Nejvyšší správní soud.…
