dnes je 19.5.2024

Input:

č. 328/2004 Sb. NSS; Státní a veřejní zaměstnanci: služební poměr příslušníků Policie ČR

č. 328/2004 Sb. NSS
Státní a veřejní zaměstnanci: služební poměr příslušníků Policie ČR
k § 116 odst. 1 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky
k § 12 odst. 1 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění zákona č. 113/1997 Sb., č. 1/2002 Sb. a č. 309/2002 Sb.
Do doby rozhodné pro přiznání příspěvku za službu podle § 116 odst. 1 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, lze zahrnout u celníka jen takovou dobu trvání pracovního poměru, při které byl celník vystaven srovnatelným podmínkám výkonu práce příslušníků bezpečnostních sborů, a to vzhledem k většímu rozsahu jeho zákonem stanovených povinností či ohrožení života a zdraví vyplývajícímu z plnění úkolů celní správy při ochraně zájmů státu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2004, čj. 7 A 140/2002-46)
Věc: Bohdana M. v H. proti Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel o příspěvek za službu.

Ředitel personálního odboru Ministerstva financí - Generálního ředitelství cel nepřiznal žalobkyni svým rozhodnutím ze dne 29. 3. 2002 příspěvek za službu. Odvolání žalobkyně bylo zamítnuto a rozhodnutí v I. stupni vydané potvrzeno.
Žalobkyně se včasnou žalobou domáhala zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal jako neskončenou k datu 31. 12. 2002 od Vrchního soudu v Praze, žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Žalobkyně uvedla, že obě rozhodnutí považuje za vadná a odporující zákonu. Dne 11. 3. 2002 podala žádost o přiznání příspěvku za službu dle § 116 zákona č. 186/1992 Sb., neboť se domnívá, že splnila všechny zákonem stanovené podmínky. Na základě pracovní smlouvy ze dne 27. 3. 1990 byla zaměstnána u Ústřední celní správy v Praze od 1.4. 1990 na dobu do 30. 6. 1990 jako hospodářsko-správní pracovnice a funkční plat jí byl stanoven zvláštním výměrem. Po vzájemné dohodě byl pracovní poměr prodloužen do 31. 8. 1990 a od 1. 9. 1990 byl změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou. Dne 7. 11. 1990 byla žalobkyně generálním ředitelem Ústřední celní správy v souladu s ustanovením odstavců 7 a 8 služební instrukce č. 8/1985, skupina 15, jmenována do hodnosti „celní čekatelka“. Uvedená služební instrukce pojednává o jmenování a povyšování příslušníků celní správy do hodnosti, první hodností je hodnost celního čekatele. Podle této instrukce je příslušník jmenován do první hodnosti podle stupně dosaženého vzdělání, délky praxe a vzhledem k předpokládané funkci, po skončení zkušební doby a po složení služebního slibu. Pokud tedy byla žalobkyně dne 7. 11. 1990 jmenována dle služební instrukce do hodnosti celní čekatelky, byla již nejméně od té doby příslušníkem celní správy, neboť splnila předpokládané požadavky.
Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný se nezabýval jí doloženým tvrzením, že byla již dne 7. 11. 1990 jmenována do hodnosti celní čekatelky. Rozhodně se nejednalo o sdělení plánované hodnosti, ale o právně relevantní jmenování. Žalovaný však tvrdí, že ke jmenování žalobkyně do hodnosti celní čekatelky došlo až dne 1. 2. 1994 a od této doby jí také náleží hodnostní příplatek; do tohoto data nebyla celníkem.
Nahrávám...
Nahrávám...