dnes je 29.3.2024

Input:

č. 3933/2019 Sb. NSS; Mezinárodní ochrana: přezkum nezákonnosti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území

č. 3933/2019 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: přezkum nezákonnosti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území
k čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
k § 75 odst. 1 soudního řádu správního
Správní soud má povinnost aplikovat § 75 odst. 1 s. ř. s. konformně s požadavky článku 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Požadavky z ní plynoucí je nutno upřednostnit, pokud by doslovná aplikace zásady přezkumu podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, vedla k tomu, že by soudní přezkum rozhodování o nepovolení vstupu na území nebylo možno pokládat za „účinný přezkum v rozumných intervalech“. Z toho plyne povinnost soudu zohlednit i podstatné změny, k nimž došlo po vydání přezkoumávaného správního rozhodnutí, pokud tyto změny mohly vést k tomu, že pokračování omezení osobní svobody, které bylo původně nařízeno v souladu se zákonem, se stalo nezákonným.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2019, čj. 9 Azs 193/2019-48)
Prejudikatura: č. 1459/2008 Sb. NSS, č. 2780/2013 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 121/1996 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 48/95), č. 229/2009 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 10/08); rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 27. 11. 2008, Rashed proti ČR (stížnost č. 298/07) a ze dne 9. 1. 2003, ESLP Shishkov proti Bulharsku [stížnost č. 38822/97, ECHR 2003-I (extracts)].
Věc: Nadzeya H. (Bělorusko) proti Ministerstvu vnitra o žádosti o mezinárodní ochranu, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalobkyně přicestovala coby tranzitní cestující dne 18. 3. 2019 letecky z Moskvy do České republiky a na Letišti Václava Havla Praha požádala o mezinárodní ochranu. Následně vydal žalovaný rozhodnutí ze dne 21. 3. 2019 o nepovolení vstupu na území podle § 73 odst. 3 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 30. 7. 2019, přičemž doba, na kterou se nepovoluje vstup, byla stanovena do 16. 7. 2019. Žalovaný totiž zjistil, že žalobkyně je vedena v Schengenském informačním systému (SIS) jako nežádoucí cizinec, jemuž má být odmítnut vstup na území schengenského prostoru. Navíc ke vstupu do ČR zneužila tranzitního letu z Moskvy přes Prahu do Kyjeva, čímž se pokusila obejít zákaz vstupu na území schengenského prostoru. Žalovaný konstatoval, že v případě povolení vstupu by mohla představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji zamítl rozsudkem ze dne 17. 5. 2019. Přisvědčil žalovanému v otázce nebezpečnosti žalobkyně pro veřejný pořádek. Ztotožnil se i se závěrem, že žalobkyně není zranitelnou osobou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. i) zákona o azylu. Žalobkyně neuváděla skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že by byla v zemi původu obětí závažného fyzického násilí, uvedla pouze, že má zanícenou nohu, na kterou potřebuje mastičku, a během pobytu v Moskvě tento problém neřešila a neléčila se. Městský soud připomněl, že posuzuje pouze zákonnost rozhodnutí, kterým žalobkyni nebyl na území povolen vstup, nikoli následující postup žalovaného. Skutečnost, že se u žalobkyně po umístění v přijímacím středisku vyvinuly
Nahrávám...
Nahrávám...