dnes je 29.3.2024

Input:

č. 3939/2019 Sb. NSS; Řízení před soudem: místní příslušnost (povolení výjimky ze zákazů u chráněných krajinných oblastí)

č. 3939/2019 Sb. NSS
Řízení před soudem: místní příslušnost (povolení výjimky ze zákazů u chráněných krajinných oblastí)
k § 43 a § 78 odst. 3 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění účinném k 18. 12. 2018
k § 7 odst. 2 a 4 soudního řádu správního ve znění zákonů č. 303/2011 Sb. a č. 225/2017 Sb.
Regionálním pracovištím Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky zákon nesvěřil samostatné rozhodovací pravomoci. K řízení o žalobě proti rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů u chráněných krajinných oblastí, které v prvním stupni vydala Agentura ochrany přírody České republiky podle § 78 odst. 3 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je proto v souladu s § 7 odst. 2 s. ř. s. místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu sídlí ústředí Agentury (Městský soud v Praze).
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2019, čj. Nad 171/2019-52)
Věc: Zapsaný spolek Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích proti Ministerstvu životního prostředí, za účasti Ředitelství silnic a dálnic ČR, spor o místní příslušnost správního soudu.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, regionální pracoviště Jižní Morava, svým rozhodnutím ze dne 18. 12. 2018 rozhodla, že žalobce není účastníkem řízení vedeného Správou Chráněné krajinné oblasti Pálava ve věci žádosti Ředitelství silnic a dálnic ČR o udělení výjimky ze základních ochranných podmínek dotčené chráněné krajinné oblasti podle § 43 zákona o ochraně přírody a krajiny uvedených v § 26 odst. 1 písm. c), f), h) a i) tohoto zákona při realizaci stavby „Dálnice D52, stavba 5206.3, Bavory – silnice II/414“. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, které žalovaný zamítl svým rozhodnutím ze dne 24. 1. 2019. Žalobce se domáhal zrušení tohoto rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Brně.
Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že není k řízení místně příslušný, a proto věc postoupil usnesením ze dne 20. 8. 2019, čj. 29 A 42/2019-46, Krajskému soudu v Ostravě. V odůvodnění usnesení uvedl, že z „Oznámení o zahájení řízení“ vydaného Agenturou ochrany přírody a krajiny dne 28. 11. 2018 vyplývá, že předmětná stavba podléhá zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury elektronických komunikací (dále jen „zákon o urychlení výstavby infrastruktury“), a proto je v souladu s § 7 odst. 4 s. ř. s. k projednání a rozhodnutí o žalobě příslušný Krajský soud v Ostravě.
Krajský soud v Ostravě předložil dne 24. 9. 2019 spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle § 7 odst. 6 s. ř. s., neboť nesouhlasí s postoupením věci. Upozornil, že § 7 odst. 4 s. ř. s. nezakládá místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě k přezkumu všech rozhodnutí vydaných v režimu zákona o urychlení výstavby infrastruktury, ale pouze rozhodnutí o umístění či povolení vybraných staveb dopravní infrastruktury. Výlučná místní příslušnost se tedy netýká v dané věci přezkoumávaného procesního rozhodnutí orgánu životního prostředí o nepřiznání účasti v řízení o výjimce. Orgánem I. stupně v
Nahrávám...
Nahrávám...