č. 3314/2015 Sb. NSS; Státní památková péče: zrušení prohlášení věci za kulturní památku
č. 3314/2015 Sb. NSS
Státní památková péče: zrušení prohlášení věci za kulturní památku
k § 3, § 8 a § 44 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákonů č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 307/2008 Sb., č. 142/2012 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 240/2005 Sb.*)
I. Žádost o zrušení prohlášení věci za kulturní památku podle § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, není opravným prostředkem proti rozhodnutí o prohlášení věci za kulturní památku podle § 3 téhož zákona. Prostřednictvím tohoto postupu lze zrušit památkovou ochranu do budoucna, pokud nastaly mimořádně závažné okolnosti, které odůvodňují změnu původně přiznaného statusu. Nelze jím však přezkoumat zákonnost původního rozhodnutí o prohlášení věci za kulturní památku.
II. Nedostatky procesních záruk při prohlášení věci za kulturní památku v době, kdy byla účinná protiústavní výluka správního řízení (§ 44 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění účinném do 17. 6. 2005), se nemohou dotknout práv osoby, která nebyla účastníkem takového řízení.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, čj. 8 As 133/2014-51)
Prejudikatura: č. 375/2004 Sb. NSS, č. 906/2006 Sb. NSS, č. 1629/2008 Sb. NSS, č. 2066/2010 Sb. NSS a č. 2837/2013 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 240/2005 Sb. č. 228/2007 Sb. č. 36/1994 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 35/94) a č. 159/2006 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 53/06).
Věc: Společnost s ručením omezeným Adolf Loos Apartment and Gallery proti Ministerstvu kultury o zrušení prohlášení věci za kulturní památku, o kasační stížnosti žalobkyně.
Spor mezi účastníky řízení se týkal památkové ochrany obrazu malíře Františka Kupky Tvar modré. Žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 5.1997 prohlásil za kulturní památku „konvolut děl moderního umění“, jejichž seznam byl uveden v přílohách rozhodnutí. V příloze č. 1 nazvané „Seznam obrazů Františka Kupky“ byl pod položkou č. 10 uveden obraz: „Tvar modré, (1913-24), olej, plátno, 73 x 60cm, NG VO 44 (O 2144)“.
Rozhodnutím ze dne 3. 9. 2012 žalovaný zamítl žádost žalobkyně o zrušení prohlášení předmětného obrazu za kulturní památku, podanou podle § 8 odst. 1 zákona o státní památkové péči.
Rozklad žalobkyně zamítla ministryně kultury rozhodnutím ze dne 18. 12. 2012.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 5. 1997 a rozhodnutí ministryně kultury ze dne 18. 12. 2012 žalobou u Městského soudu v Praze, který rozsudkem ze dne 25.6.2014, čj. 10 A 38/2013-79, odmítl žalobu proti rozhodnutí ze dne 7. 5. 1997 pro opožděnost a zamítl žalobu proti rozhodnutí ze dne 18. 12. 2012.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost.
Stěžovatelka byla přesvědčena, že postupovala správně, pokud podala návrh na zrušení původního rozhodnutí ze dne 7. 5. 1997 podle § 8 zákona o státní památkové péči, nikoliv žádost o určení právního vztahu podle § 142 správního řádu z roku 2004. Ostatní typy návrhů mají před určovacím návrhem přednost (§ 142 odst. 2 správního řádu z roku 2004). Správní orgán měl nejprve vyřešit, zda předmětné rozhodnutí existuje, nebo zda je nicotné. Kromě toho námitky stěžovatelky nesměřovaly pouze k…
