Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Doručení pozvánky na shromáždění vhozením do poštovní schránky

11.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.2.5
Doručení pozvánky na shromáždění vhozením do poštovní schránky

JUDr. Jiří Čáp

V konkrétním případu řešíme formulaci ustanovení stanov ke svolávání shromáždění. Je zde uvedeno typické vyvěšení pozvánky 14 dní předem a zároveň „zaslání pozvánky”. Je pozvánka vhozená výborem do poštovní schránky řádně doručená? Nemůže být rozporováno, že pozvánka nebyla zaslána poštou?

Vycházíme-li z formulace, podle které stanovy určují způsob pozvání na shromáždění tak, že požadují jednak „vyvěšení” na nástěnce (vývěsce, apod.) v domě, pro který vzniklo SVJ, jednak požadují „zaslání” pozvánky, může vznikat rozdílný výklad výrazu „zaslání” v tom smyslu, zda postačí či nepostačí pouhé vhození do poštovní schránky, bez využití provozovatele poštovních služeb.

V praxi, a zejména v případě sporu mezi SVJ a členem SVJ, může tedy vznikat rozdílný pohled na výklad použitého výrazu „zaslání” při posuzování, zda byl člen SVJ řádně pozván na shromáždění v souladu se stanovami, či nikoliv.

Podobný problém byl diskutován také v případě družstev (včetně bytových družstev) ve vztahu k požadavku § 636 ZOK (zákona o obchodních korporacích) uveřejnit pozvánku na čl. schůzi na internetových stránkách družstva a současně ji „zaslat” členům na adresu uvedenou v seznamu členů (v družstvech je seznam členů veden povinně podle výslovných ust. ZOK). Zde však tento původně diskutovaný problém posléze odpadl vzhledem ke striktní zákonné úpravě svolávání čl. schůze družstva a následně akceptovanému výkladu dikce § 636 odst. 1 ZOK, kde je výslovně stanoveno, že „uveřejněním pozvánky (má se na mysli povinné uveřejnění pozvánky na internetových stránkách družstva) se považuje pozvánka za doručenou”. Bylo tedy posléze v odborné veřejnosti akceptováno, že nedoručení písemné pozvánky je sice porušením zákona (resp. též stanov), avšak nepůsobí neplatnost svolání čl. schůze, vzhledem k uvedené dikci § 636 ZOK, podle které se pozvánka (povinným) uveřejněním na internetových stránkách družstva považuje za doručenou.

Proč uvedené nelze použít pro SVJ?

V prvé řadě - v ustanoveních NOZ o bytovém spoluvlastnictví (a o SVJ a jeho orgánech) není vůbec zahrnuto výslovné ustanovení o způsobu svolávání shromáždění. Není tedy ani předepsáno, že by se měla pozvánka doručovat za využití provozovatele poštovních služeb. Pouze se v ust. NOZ o SVJ stanoví v § 1207 NOZ minimální frekvence svolání shromáždění a dále požadavek na poskytnutí možnosti všem členům včas se seznámit s podklady týkajícími se pořadu zasedání, pokud nejsou tyto podklady připojeny k pozvánce.

V ustanoveních NOZ se tedy pro SVJ nepředepisuje způsob svolávání shromáždění; podle § 1200 odst. 2 NOZ (minimální povinné náležitosti stanov SVJ) však podle písm. d) mají stanovy obsahovat také ustanovení o způsobu svolávání, jednání a usnášení orgánů SVJ.

Přitom je nezbytné, aby stanovy při úpravě svolávání shromáždění vycházely ze základních pravidel upravených pro svolávání členské schůze v ustanoveních o spolku, která se přiměřeně použijí také pro SVJ na základě § 1221 NOZ.

Jde především o požadavek (přiměřeně podle § 249 NOZ ve vtahu ke způsobu svolání čl. schůze spolku) svolat shromáždění „vhodným způsobem ve lhůtě určené stanovami”, a dále požadavek určit místo a čas zasedání tak, „aby co nejméně omezovaly možnost členů se ho účastnit”, a dále, že z pozvánky „musí být zřejmé místo, čas a pořad jednání”. Lhůta pro svolání podle § 249 odst. 1 NOZ (minimálně třicet dnů před datem konání) se použije pouze, není-li ve stanovách upraveno jinak (přičemž stanovení této lhůty má dispozitivní povahu, stanovy se tedy od ní mohou odchýlit).

Z uvedeného plyne, že úprava způsobu svolávání shromáždění v SVJ je svěřena stanovám SVJ, při dodržení uvedených pravidel v ustanoveních NOZ o spolku, přiměřeně použitelných také pro SVJ.

Doporučujeme jednoznačnou formulaci stanov

Pokud stanovy konkrétního SVJ požadují dvojí způsob pozvání (uveřejnění na vývěsce a současně „zaslání” písemné pozvánky všem členům), měl by být text stanov formulován jednoznačně vyložitelným způsobem tak, aby z textu stanov (z dikce příslušného ustanovení stanov) bylo pro orgány SVJ a pro členy SVJ jednoznačně vyložitelné a srozumitelné, zda lze doručit pozvánku vlastníkům jednotek - členům SVJ např. výborem přímo do schránky, anebo zda se má na mysli „zaslání” pozvánky poštou na adresu člena, např. uvedenou v seznamu členů. Jinak mohou vznikat, a také leckdy vznikají rozdílná stanoviska ohledně způsobu splnění povinnosti „zaslání” - tedy zda postačí pouhé vhození (např. členem výboru, apod. do poštovní schránky, anebo je nezbytné zaslat pozvánku s využitím provozovatele poštovních služeb - tedy poštou.

Lze sice souhlasit s tím, že i v případě doručování poštou bude pozvánka pouze „vhozena” do poštovní schránky (nejde-li o zásilku doporučenou či určenou do vlastních rukou, na dodejku apod.), avšak jsou zde také další okolnosti. Např. mohl-li by se podle neurčitého znění stanov člen SVJ domnívat, že jde o zaslání poštou, pak by se mohl spoléhat, že mu neunikne svolání shromáždění, protože při nikoliv trvalé nepřítomnosti (např. na dovolené, při pobytu na chatě apod.) si může zařídit na poště doručování poštovních zásilek po tuto dobu na tuto přechodnou adresu. Mohla by se sice klást otázka, zda by mohlo být dovozováno, že má člen SVJ oznamovací povinnost stanovenou v § 1177 odst. 1 věta poslední NOZ (povinnost oznamovat změnu své adresy, kterou oznámil SVJ při nabytí jednotky do vlastnictví) také v případě, kdy jde pouze např. o pobyt na dovolené, po určitou dobu na chatě apod.), spíše však lze dovozovat, že v takovém případě se § 1177 odst. 1 NOZ nepoužije, pokud takovou povinnost neurčí stanovy SVJ pro účely doručování členovi.

Lze také dovozovat, že při právním posouzení otázky, zda – v případě nejasného či rozporovaného smyslu ustanovení stanov SVJ o způsobu „zaslání” pozvánky – by se vycházelo také