Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1168 - Odstranění vady prohlášení

Definice jednotky je obsažena v § 1159 NOZ.

Pojem jednotka

Za jednotku se nově považuje nejenom byt či nebytový prostor, ale i podíl na společných částech nemovité věci – tedy v případě, že:

1. je budova součástí pozemku, též podíl na společných částech nemovité věci – tedy pozemku, jehož součástí je též budova; v případě, že

2. budova není součástí pozemku, též podíl na společných částech budovy; v případě, že

3. budova byla zřízena na základě práva stavby, též právo stavby, jehož součástí jsou práva k pozemku a stavba.

Pojem jednotka tedy v sobě nyní zahrnuje nejenom samotnou oddělenou část domu, ale i to, co bylo v zákoně č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, označováno jako spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku. Pojem jednotka je tedy nyní obsahově mnohem širší a fakticky se skládá ze dvou prvků:

• prostorově oddělené části domu, tedy samotného "těla“ jednotky a

• podílu na společných částech nemovité věci

Určité a správné vymezení jednotky

To, co se rozumí určitým a správným způsobem, kterým má být jednotka vymezena, je třeba vykládat zejména v souvislosti s § 1166 NOZ, tedy s ustanovením týkajícím se prohlášení vlastníka.

Údaje o jednotce, které musejí být v prohlášení uvedeny, jsou zejména:

1. pojmenování a označení jednotlivých bytů či nebytových prostor alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání,

2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze,

3. případné určení, které ze společných částí jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníkovi určité jednotky, pokud se takové části v domě nacházejí,

4. velikost podílů na společných částech.

Pro bližší výklad pojmu jednotka viz komentář k ustanovení § 1166 NOZ.

Odstranění vad původcem prohlášení

Pokud je jednotka v prohlášení vymezena vadně, pak je nezbytné vady odstranit. Vady prohlášení by měl podle komentovaného usnesení odstranit především původce prohlášení, a to bez zbytečného odkladu poté, co ho na vadu upozornila osoba, která má na tom právní zájem. Otázkou ovšem je, koho zákon míní původcem prohlášení. Zákon bližší definici této osoby neobsahuje. Pokud NOZ míní osobu, která prohlášení původně učinila, je otázkou, zda jí toto oprávnění náleží i ve vztahu k jednotkám, které již nejsou v jejím vlastnictví. Zřejmě tomu tak je, neboť zákon v navazující části počítá s tím, že pokud původce prohlášení vadu neodstraní, jsou tak oprávněni učinit vlastníci dotčených jednotek. Zákon tedy zjevně tyto osoby rozlišuje. Dochází tedy k poněkud zvláštní situaci, kdy na podnět osoby, která na tom má právní zájem, může původce prohlášení bez souhlasu vlastníka jednotky prohlášení ve vztahu k jednotce měnit.

Navíc osobou, která má právní…