Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 861

 Nahoru[Určení osobního jména a příjmení dítěte, které má pouze jednoho rodiče]

K právní úpravě, jejím základním východiskům, povinnosti a právu pojmenovat dítě a právu dítěte být pojmenováno srov. úvodní část komentáře k § 860.

Jediný rodič

Komentované ustanovení navazuje na předchozí (§ 860). Uvozením "je-li znám jen jeden z rodičů" je míněno, že pouze u jednoho z rodičů bylo jeho rodičovství právem určeno (k určování mateřství srov. § 775, k určování otcovství srov. § 776 a násl.). Není vůbec relevantní, zda je druhý rodič dítěte znám fakticky (rodiči, prarodičům, komukoliv). Pouze právem určené rodičovství má totiž význam z hlediska vzniku povinností a práv mezi rodičem a dítětem (§ 855 a násl.), a to včetně pojmenování dítěte a jiných statusových otázek.

Určení osobního jména dítěte jediným rodičem

Je-li právem určeno rodičovství pouze jednoho rodiče – nejčastěji matky jako ženy, která dítě porodila, nelze však vyloučit ani výjimečné určení otcovství muže bez současného určení mateřství – nebo není-li tu druhý právem určený rodič v době, kdy má být určeno osobní jméno dítěte (např. rodič zemřel dříve, než bylo dítěti osobní jméno dohodou rodičů určeno), koncentruje se oprávnění (a povinnost) určit dítěti osobní jméno v osobě jediného právem určeného rodiče.

Případné pozdější určení druhého rodiče (typicky druhou domněnkou otcovství, tj. souhlasným prohlášením, podle § 779, či třetí domněnkou podle § 783) nemá vliv na dřívější pojmenování dítěte. Nezakládá tedy nově právem určenému rodiči (zpravidla otci) povinnost a právo dítě pojmenovat, dohodnout se s prvním rodičem na jiném osobním jméně dítěte apod. Zájem dítěte na zachování totožnosti včetně osobního jména zde převáží nad případným zájmem druhého rodiče pojmenovat dítě. Stejně tak nemá vliv na pojmenování dítěte případné pozdější popření otcovství (uvedené dovozujeme z mlčení zákonodárce v § 785 a násl.).

V obou případech (určení rodičovství druhého rodiče, případně popření otcovství poté, co dítěti již bylo určeno osobní jméno a bylo zapsáno do matriky) lze změny osobního jména dítěte dosáhnout pouze podle obecné úpravy v § 72 a násl. ZMJP, tj. podle veřejnoprávního předpisu, kdy ke změně již nestačí soukromoprávní jednání rodičů (naopak určení osobního jména podle § 861 soukromoprávním jednáním je, k tomu srov. komentář k § 860), ale je nutné rozhodnutí matričního úřadu ve správním řízení (srov. § 74 a násl. ZMJP).

Pro určení osobního jména dítěte stanoví veřejnoprávní předpis lhůtu jednoho měsíce od narození dítěte. Pokud jediný rodič v této lhůtě dítěti nezvolí jméno (jména), které lze do příslušné matriky zapsat, matriční úřad dítěti jméno nezapíše a učiní o tom oznámení soudu (srov. § 18 odst. 4 ZMJP), který následně ex offo zahájí řízení o určení jména dítěti podle § 466 písm. a) ZŘS. Časové omezení pro výběr jména rodiči (§ 18 odst. 4 ZMJP) považujeme za konkrétní projev práva dítěte být pojmenováno: pokud dítě v zákonné lhůtě přijatelně (z hlediska kritérií uvedených v ZMJP) nepojmenují rodiče, bude pojmenováno státem prostřednictvím soudu.

Určení příjmení dítěte, které má jediného rodiče

Příjmení dítěte, které má jediného…