dnes je 13.8.2020

Input:

Nabývání vlastnického práva k nemovitostem

30.6.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.3
Nabývání vlastnického práva k nemovitostem

JUDr. Pavla Schödelbauerová, Mgr. Adriana Kvítková

Opuštěná nemovitá věc

Široké pojetí věci, resp. vymezení věci nemovité v § 498 NOZ - pozemek, podzemní stavba, věcná práva k nim, práva, o kterých to stanoví jiný právní předpis - právo stavby, a dále věci, o kterých to stanoví zvláštní zákon, bytové jednotky podle § 1159 a konečně stavby, které i po 1. lednu 2014 zůstaly samostatnými věcmi, a také pozemky pod těmito stavbami umožňují využití institutu opuštění nemovité věci.

V prvé řadě se může jednat o situaci, kdy vlastník nechce danou nemovitost i nadále vlastnit. NOZ je postaven na principu autonomie vůle, z čehož by bylo možné dovodit, že vlastník takové právo má. Nicméně Listina v čl. 11 odst. 3 stanoví, že vlastnictví zavazuje; jinak řečeno není jen absolutním majetkovým právem (rozuměj panstvím), ale zakládá také určitá omezení, či dokonce povinnosti.

Dále je třeba při opuštění nemovitosti zkoumat, jaká je vlastní realizace tohoto právního jednání, jak tedy lze nemovitou věc, která je zapsána v katastru nemovitostí, opustit. Ustanovení § 545 o právním jednání a ustanovení § 560 vyžadující při právním jednání týkajícím se nemovitostí písemnou formu znamená, že projev vůle (opuštění nemovité věci) by u nemovitostí, které jsou předmětem evidence katastru nemovitostí, měl být doručen ve formě vkladu způsobilé listiny katastrálnímu úřadu, který by následně provedl příslušný zápis.

Vedle výslovného opuštění věci zákon konstruuje vyvratitelnou právní domněnku opuštění nemovité věci nevykonáváním vlastnického práva k ní po dobu deseti let (§ 1050 odst. 2).

Vlastníkem opuštěné nemovité věci se stává stát. Problematická může být evidence takové skutečnosti. Řešení je možné nalézt v § 14 až 18 KTZ. To však platí jen v případě věcí evidovaných v katastru nemovitostí.

Vydržení

Ze systematiky zákona jasně plyne, že se jedná o originární způsob nabytí vlastnického práva. Konstrukce vydržení je obecně postavena na kumulativním splnění podmínek:

  1. trvání držby,
  2. musí se jednat o držbu řádnou, pravou a poctivou,
  3. uplynutí stanovené doby.

Dispozicí je nabytí věci do vlastnictví, přičemž zákon používá výraz “věc“ obecně a v širokém pojetí (§ 489 NOZ). Poctivý držitel vydrží vlastnické právo, jehož předmětem může být věc.

První podmínkou vydržení obsaženou v komentovaném ustanovení je trvání držby po celou vydržecí dobu, tj. u