dnes je 11.11.2024

Input:

Nález 115/2004 SbNU, sv.34, K postupu správce daně uloživšího daňovou povinnost plátci daně i poplatníkovi

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 34, nález č. 115

I. ÚS 621/02

K postupu správce daně uloživšího daňovou povinnost plátci daně i poplatníkovi

Při ukládání a vymáhání daní jsou orgány veřejné správy povinny šetřit podstatu a smysl základních práv a svobod (čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod), což znamená, že i za situace, kdy platná právní úprava umožňuje zdanit jeden a tentýž příjem u dvou daňových subjektů, je třeba respektovat princip zákazu dvojího zdanění.

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Elišky Wagnerové - ze dne 19. srpna 2004 sp. zn. I. ÚS 621/02 ve věci ústavní stížnosti Ing. V. L. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 19. 6. 2002 sp. zn. 28 Ca 149/2001, rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu z 25. 1. 2001 č. j. FŘ-9164/11/00 a dodatečnému platebnímu výměru č. 1000000158 Finančního úřadu pro Prahu 10 z 23. 3. 2000 č. j. 79133/00/010915/5816, jímž byla stěžovateli dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 1995.

Výrok

I. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 6. 2002 č. j. 28 Ca 149/2001-40, Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu rozhodnutím ze dne 25. 1. 2001 č. j. FŘ-9164/11/00 a Finanční úřad pro Prahu 10 dodatečným platebním výměrem č. 1000000158 ze dne 23. 3. 2000 č. j. 79133/00/010915/5816 zasáhly do základních práv stěžovatele garantovaných čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky.

II. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2002 č. j. 28 Ca 149/2001-40, rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 25. 1. 2001 č. j. FŘ-9164/11/00 a dodatečný platební výměr č. 1000000158 Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 23. 3. 2000 č. j. 79133/00/010915/5816 se proto zrušují.

Odůvodnění

Stěžovatel se ústavní stížností podanou na poště dne 18. 10. 2002 domáhal, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“), Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu (dále též „finanční ředitelství“) a Finančního úřadu pro Prahu 10 (dále též „finanční úřad“).

Stěžovatel ve stížnosti uvedl, že mu dodatečným platebním výměrem byla finančním úřadem vyměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 1995. Finanční ředitelství odvolání zamítlo, městským soudem byla zamítnuta i stěžovatelova žaloba. Podle stěžovatele bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a právo na zákonný postup orgánů státní moci podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a čl. 2 odst. 2 Listiny.

Stěžovatel podrobně popsal okolnosti, za jakých došlo k dodatečnému vyměření daně. Stěžovatel od společnosti, jejímž byl jednatelem a společníkem, přijímal plnění a vykazoval je jako příjmy z podnikání. Finanční úřad (správce daně) při daňové kontrole kvalifikoval příjmy jako příjmy ze závislé činnosti a podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o SpDP“) předepsal daň k přímému

Nahrávám...
Nahrávám...