dnes je 29.6.2022

Input:

Nález 12/1999 SbNU, sv. 13, K provedení domovní prohlídky

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 13, nález č. 12

III. ÚS 486/98

K provedení domovní prohlídky

Rozhodující a zavazující částí rozhodnutí (opatření) je vždy jen jeho výroková část, z níž se ty které rozhodné okolnosti (závěry) podávají; formální nesprávnost, které se jak státní zástupce, tak obecný soud dopustili, je přirozeně nežádoucí, a podle názoru Ústavního soudu by nemělo k podobným vadám docházet, navzdory tomu však tato nesprávnost sama o sobě neústavnost rozhodnutí pro svou nepatrnost založit nemůže, a to již proto, že k pochybnostem, vůči komu byl příkaz k domovní prohlídce vydán, nedošlo.

Nelze přisvědčit námitce (tvrzení), že vydání příkazu k domovní prohlídce u advokáta bránila skutečnost, že jako advokát, jemuž svědčí zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti, disponuje (disponoval) řadou důvěrných informací, svěřených mu jeho klientelou; i když jde o povinnost státem přikázanou, a tedy i obecně chráněnou (§ 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), nelze přehlédnout, že jde nikoli o výsadu advokáta, která by měla založit exempci z obecně platného (a zavazujícího) právního řádu, ale že se jedná o povinnost uloženou advokátovi v zájmu ochrany jeho klientely, která v tomto smyslu a rozsahu také příslušné ochrany požívá; ochrana takto chráněných zájmů třetích osob podle současného právního stavu provedenou domovní prohlídkou nebyla dotčena proto, že vyšetřovateli domovní prohlídku provádějícímu, stejně jako dalším orgánům trestního řízení (státní zástupce, soudce), je zákonem uloženo zachovávat mlčenlivost o věcech (skutečnostech), o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem svých pravomocí.

Výslech je nepochybně procesním úkonem a jako takový podléhá režimu a podmínkám trestního řádu (§ 55 odst. 1) a o něm jako o řádném procesním úkonu platí, že musí být v přiměřené formě (a obsahu) protokolárně podchycen; nadto (předběžný) výslech před provedením domovní prohlídky (a jiných obdobných procesních úkonů) jako vážného, byť za zákonem stanovených podmínek zcela legálního zásahu do ústavně zaručeného základního práva, má (v případě dobrovolného vydání věci v průběhu tohoto výslechu) tento zásah odvrátit. Nelze proto předběžný výslech jako zákonem předpokládaný, a proto také nezbytný procesní úkon nahradit jakoukoli konverzací vedenou mimo protokol (a tudíž mimo vlastní procesní úkon).

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 21. ledna 1999 sp. zn. III. ÚS 486/98 ve věci ústavní stížnosti JUDr. L. K. proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město z 20. 10. 1998 sp. zn. 5 Nt 945/98 o vydání příkazu k domovní prohlídce.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas [§ 72 odst. 2 al. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a za podmínek stanovených zákonem [§ 30 odst. 1, § 34 odst. 1, 2, § 72 odst. 1 písm. a) zákona] napadl stěžovatel pravomocný příkaz k domovní prohlídce vydaný soudcem Okresního soudu Plzeň-město dne 20. 10. 1998 (5 Nt 945/98) a tvrdil, že tímto příkazem, stejně jako způsobem provedení prohlídky v jeho bytě jak obecný soud, tak zejména policejní orgány, které domovní prohlídku provedly, všichni jako orgány

Nahrávám...
Nahrávám...