dnes je 25.6.2022

Input:

Nález 137/2002 SbNU, sv. 28, K ustanovení zástupce účastníkovi řízení soudem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 28, nález č. 137

IV. ÚS 707/2000

K ustanovení zástupce účastníkovi řízení soudem

Má-li být nezákonnost chápána jako neústavnost, čili nezákonnost v rovině ústavního práva, musí u účastníka řízení vyvolávat reálné negativní dopady na jeho ústavně zaručená základní práva nebo svobody nebo je alespoň ohrožovat.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 4. listopadu 2002 sp. zn. IV. ÚS 707/2000 ve věci ústavní stížnosti B. R. proti rozsudkům Městského soudu v Brně z 25. 9. 1998 sp. zn. 34 C 157/95, 34 C 163/96 a Krajského soudu v Brně z 26. 9. 2000 sp. zn. 20 Co 176/99 o přivolení k výpovědi z nájmu bytu.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Navrhovatelka podala ústavní stížnost proti uvedeným rozsudkům Městského soudu v Brně z 25. 9. 1998 sp. zn. 34 C 157/95, 34 C 163/96 a Krajského soudu v Brně z 26. 9. 2000 sp. zn. 20 Co 176/99 a navrhla jejich zrušení, neboť jimi bylo porušeno její základní právo na právní pomoc v řízení před soudy zaručené čl. 37 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Uvedla, že jako nájemkyně bytu dostala od pronajímatelů výpověď z nájmu, k níž přivolil Městský soud v Brně napadeným rozsudkem. Navrhovatelka, v řízení před obecnými soudy žalovaná, podala odvolání, o kterém Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozhodl rozsudkem také napadeným ústavní stížností tak, že rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Podle navrhovatelčina názoru došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces, speciálně práva na právní pomoc v soudním řízení, neboť v řízení před soudy obou stupňů neměla právního zástupce, který by chránil její zájmy. Navrhovatelka má za to, že byly splněny podmínky § 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v tehdy platném znění, pro to, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. O tomto svém právu nevěděla a jako důchodkyně vzhledem ke svým finančním možnostem nemohla si sama zvolit a zejména zaplatit právního zástupce v soudním řízení. Proto se domnívá, že soud jí měl podle § 5 občanského soudního řádu dát poučení o tomto jejím procesním právu. Podotýká, že od 1. 1. 2001 je podle současného znění § 30 odst. 1 občanského soudního řádu výslovně stanovenou povinností předsedy senátu účastníka, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, poučit o možnosti podat žádost, aby mu byl ustanoven zástupce. Jde o tak důležité procesní právo účastníka soudního řízení, že navrhovatelka o něm měla být poučena na základě obecné poučovací povinnosti soudu stanovené v § 5 občanského soudního řádu, a jelikož se tak nestalo, nebylo jí umožněno využít jejího základního práva na spravedlivý proces zaručeného ústavním zákonem spočívajícím v právu na právní pomoc. Navrhovatelka tvrdí, že kdyby toto její právo bylo zajištěno, mohl by soud po důkazním řízení dospět k jinému právnímu názoru na projednávanou věc, neboť právní zástupce by dbal na to, aby z neznalosti procesního postupu neutrpěla újmu. Upozorňuje také na to, že po celé řízení před obecnými soudy byli žalobci, vedlejší účastníci v řízení před Ústavním soudem, zastoupeni právním zástupcem, což mělo za následek nerovné postavení

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...