dnes je 25.6.2022

Input:

Nález 14/2001 SbNU, sv. 21, K ochraně vlastnického práva; K ochraně třetích osob, které v dobré víře nabyly vlastnické právo k věci

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 21, nález č. 14

II. ÚS 77/2000

K ochraně vlastnického práva
K ochraně třetích osob, které v dobré víře nabyly vlastnické právo k věci

Ochrany vlastnického práva se může dovolávat i ten, kdo tvrdí, že je vlastníkem, ač právní stav evidence vlastnictví svědčí někomu jinému. Takový návrh nelze bez dalšího hodnotit jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Z právního vztahu vznikají práva a povinnosti, které se týkají pouze stran tohoto vztahu. Vztah mezi smluvními stranami, včetně odstoupení od smlouvy, se v takovém případě může projevit opět jen mezi smluvními stranami, a nemůže mít vliv na postavení třetích osob, které v dobré víře nabyly vlastnické právo k věci, která byla předmětem takové smlouvy. Proto se strana takového vztahu nemůže úspěšně dovolávat čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť ten chrání práva věcná, působící proti všem.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 23. ledna 2001 sp. zn. II. ÚS 77/2000 ve věci ústavní stížnosti M. Š. proti rozsudku Nejvyššího soudu ze 17. 11. 1999 sp. zn. 22 Cdo 1186/98, rozsudku Krajského soudu v Plzni z 31. 3. 1998 sp. zn. 11 Co 371/97 a rozsudku Okresního soudu v Domažlicích z 24. 2. 1997 sp. zn. 5 C 163/96 ohledně vlastnictví nemovitostí.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka podala ústavní stížnost, která směřovala proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 11. 1999 č. j. 22 Cdo 1186/98-117. Tímto rozsudkem bylo zamítnuto stěžovatelčino dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 1998 č. j. 11 Co 371/97-95, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 24. 2. 1997 č. j. 5 C 163/96-76. Podle stěžovatelčina názoru byla napadenými rozhodnutími porušena její práva podle čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Z ústavní stížnosti a z vyžádaného soudního spisu sp. zn. 5 C 163/96, který je veden u Okresního soudu v Domažlicích, vyplývají tyto skutkové a právní okolnosti případu. Na základě stěžovatelčiny žaloby rozhodoval Okresní soud v Domažlicích o určení, že stěžovatelka je vlastnicí blíže specifikovaných nemovitostí v k. ú. H. F. Stěžovatelka tyto nemovitosti prodala 1. vedlejšímu účastníkovi s podmínkou, že je nepřevede na jinou osobu do úplného zaplacení kupní ceny, ke kterému mělo dojít do 31. 8. 1996. Kupní smlouvou ze dne 5. 4. 1996, jejíž účinky nastaly 24. 4. 1996, však byly nemovitosti prodány 2. vedlejšímu účastníkovi. Dne 12. 9. 1996 stěžovatelka platně odstoupila od smlouvy, neboť z dohodnuté částky nebylo zaplaceno více než 4 000 000 Kč. Posléze se domáhala určovací žalobou výroku soudu, že je vlastnicí těchto nemovitostí, když tvrdila, že odstoupením od smlouvy se její vlastnictví obnovilo. Soudy prvního a druhého stupně však došly k závěru, že 2. vedlejší účastník nabyl vlastnictví v dobré víře, vlastnictví se proto obnovit nemohlo, neboť v době odstoupení od smlouvy již byly pozemky ve vlastnictví 2. vedlejšího účastníka. Odvolací soud připustil proti svému

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...