dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 145/2003 SbNU, sv. 31, K postupu správce daně uloživšího daňovou povinnost plátci daně i poplatníkovi; K náležitostem daňového rozhodnutí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 31, nález č. 145

IV. ÚS 666/02

K postupu správce daně uloživšího daňovou povinnost plátci daně i poplatníkovi
K náležitostem daňového rozhodnutí

Za situace, kdy právo umožňuje dvojí výklad, nelze pominout, že na poli veřejného práva mohou státní orgány činit pouze to, co jim zákon výslovně umožňuje; z této maximy pak plyne, že při ukládání a vymáhání daní podle zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod), tedy při de facto odnětí části nabytého vlastnictví, jsou orgány veřejné moci povinny podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod šetřit podstatu a smysl základních práv a svobod - tedy v případě pochybností postupovat mírněji (in dubio mitius).

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 15. prosince 2003 sp. zn. IV. ÚS 666/02 ve věci ústavní stížnosti Ing. V. L. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 19. 6. 2002 sp. zn. 28 Ca 146/2001, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu z 25. 1. 2001 č. j. FŘ-44/11/01, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru č. 1000000170 Finančního úřadu pro Prahu 10 z 23. 3. 2000 č. j. 85191/00/010915/5816, kterým byla stěžovateli dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob.

Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2002 č. j. 28 Ca 146/2001-40, dodatečný platební výměr č. 1000000170 Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 23. 3. 2000 č. j. 85191/00/010915/5816 a rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 25. 1. 2001 č. j. FŘ-44/11/01 se zrušují.

Odůvodnění

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 21. 10. 2002 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2002 č. j. 28 Ca 146/2001-40, dodatečný platební výměr č. 1000000170 Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 23. 3. 2000 č. j. 85191/00/010915/5816 a rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 25. 1. 2001 č. j. FŘ-44/11/01. Uvedl, že správní žalobou se u Městského soudu v Praze domáhal přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 25. 1. 2001 č. j. FŘ-44/11/01, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru č. 1000000170 Finančního úřadu pro Prahu 10 ze dne 23. 3. 2000 č. j. 85191/00/010915/5816 na základ daně, daň a ztrátu z příjmů fyzických osob za rok 1996. Tímto dodatečným platebním výměrem mu byla dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši 175 648 Kč. Městský soud v Praze žalobu stěžovatele zamítl.

V odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu a spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a na zákonný postup orgánů státní moci podle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a čl. 2 odst. 2 Listiny. Je přesvědčen, že k porušení ústavních práv došlo tím, že v jeho věci bylo fakticky

Nahrávám...
Nahrávám...