dnes je 30.11.2022

Input:

Nález 147/2001 SbNU, sv. 24, K právu na ochranu soukromí; K nařízení a provedení domovní prohlídky

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 147

I. ÚS 201/01

K právu na ochranu soukromí
K nařízení a provedení domovní prohlídky

Ústavní soud již dříve judikoval (nález sp. zn. III. ÚS 287/96, in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 8, s. 123 - 124), že domovní svoboda svou povahou a významem spadá mezi základní lidská práva a svobody, neboť spolu se svobodou osobní a dalšími ústavně zaručenými základními právy dotváří osobnostní sféru jedince, což představuje nezbytnou podmínku důstojné existence jedince a rozvoje lidského života vůbec. Jestliže proto ústavní pořádek České republiky připouští průlom do této ochrany, děje se tak toliko a výlučně v zájmu ochrany demokratické společnosti jako takové, případně v zájmu ústavně zaručených základních práv a svobod jiných; sem spadá především nezbytnost daná obecným zájmem na ochraně společnosti před trestnými činy a dále to, aby takové činy byly zjištěny a potrestány. Přípustnost domovní prohlídky je „třeba chápat jako výjimku, která nadto vyžaduje restriktivní interpretaci zákonem stanovených podmínek její přípustnosti“.

Ústavně zaručená základní práva a svobody zakotvená v Listině základních práv a svobod a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod se vztahují též na osoby právnické, přirozeně za splnění předpokladu, že to povaha věci umožňuje.

Kogentní ustanovení § 83a trestního řádu vyžaduje náležité odůvodnění příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků a doručení tohoto příkazu tomu uživateli dotčených prostor nebo pozemku, jehož prostory mají být podle příkazu prohlédnuty. Z hlediska respektování ústavně zaručených základních práv a svobod je zřejmé, že příslušná domovní prohlídka může být provedena toliko v prostorách toho subjektu, který je v příkazu k ní řádně označen.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 10. října 2001 sp. zn. I. ÚS 201/01 ve věci ústavní stížnosti N. I. proti zásahu Policie České republiky spočívajícím v provedení prohlídky jiných prostor v sídle stěžovatelova zastoupení a odnětí dokumentů.

I. Výrok

1. Prohlídkou jiných prostor provedenou dne 30. 1. 2001 v prostorách stěžovatele v Praze 1, H. ul. 5, účastník řízení Policie ČR - Úřad vyšetřování pro ČR porušil čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a 3, čl. 11 a čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

2. Ústavní soud zakazuje Policii ČR - Úřadu vyšetřování pro ČR pokračovat v porušování citovaných základních práv a svobod stěžovatele.

3. Ústavní soud přikazuje Policii ČR - Úřadu vyšetřování pro ČR obnovit stav před porušením práv a svobod stěžovatele, to znamená vrátit stěžovateli materiály odňaté při předmětné prohlídce a blíže specifikované v protokolu o provedení prohlídky jiných prostor - pozemků ze dne 30. 1. 2001 ČVS: ÚVV-16/20-2000.

II. Odůvodnění

Stěžovatel v podané ústavní stížnosti tvrdí, že dne 30. 1. 2001 byla v prostorách jeho sídla provedena prohlídka „jiných prostor“, přestože prý dle příkazu vyšetřovatele měla být provedena „v sídle společnosti Q. C., spol. s r. o., Praha 1, H. ul. 5, a to ve všech místnostech a dalších objektech, užívaných touto společností jako kanceláře nebo archivy“. O této

Nahrávám...
Nahrávám...