dnes je 9.12.2022

Input:

Nález 15/1998 SbNU, sv. 10, K aplikaci § 250f občanského soudního řádu ve znění platném do 30. dubna 1997

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 15

I. ÚS 210/97

K aplikaci § 250f občanského soudního řádu ve znění platném do 30. dubna 1997

Ustanovení bývalého § 250f občanského soudního řádu bylo zrušeno dnem 1. května 1997. Nicméně tomu již předcházela řada nálezů Ústavního soudu, kdy bylo vyhověno prakticky všem ústavním stížnostem namítajícím protiústavnost aplikace citovaného ustanovení, protože prolamovalo zásadu veřejnosti a ústnosti veřejného jednání, jakož i zásadu bezprostřednosti. Protože podmínky pro jeho použití, tj. rozhodování bez nařízení jednání, nebyly vykládány přísně a restriktivně, bylo nutno toto nesprávně aplikované ustanovení zákona zrušit.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 3. února 1998 sp. zn. I. ÚS 210/97 ve věci ústavní stížnosti F. P., spol. s r. o. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze 7. 4. 1997 sp. zn. 29 Ca 358/96, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutím finančních orgánů o dodatečném vyměření daně z přidané hodnoty.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 1997 sp. zn. 29 Ca 358/96 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti napadá rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 1997 sp. zn. 29 Ca 358/96, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ve věci dodatečného vyměření daně z přidané hodnoty. Stěžovatel kromě polemiky týkající se dokazování namítá, že krajský soud postupoval podle tehdy platného ustanovení § 250f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodl bez nařízení jednání, čímž porušil ustanovení čl. 36 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy. Navrhuje proto, aby byl rozsudek zrušen.

Dne 7. 4. 1997 vydal Krajský soud v Brně rozsudek čj. 29 Ca 358/96-33, kterým zamítl žalobu stěžovatele o zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze dne 16. 8. 1996 čj. FŘ 2525/130/1996.

Finanční úřad Brno II provedl u stěžovatele kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec 1993 až prosinec 1994. Na základě zprávy o této kontrole rozhodl Finanční úřad Brno II rozhodnutím ze dne 20. 12. 1995 čj. FÚ II/932/36-B/95 o dodatečném vyměření daně z přidané hodnoty stěžovateli ve výši Kč 684594,- (dodatečný platební výměr č. 36/95). Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel dne 22. 1. 1996 odvolání. O tomto odvolání rozhodl příslušný orgán, tj. Finanční ředitelství v Brně , rozhodnutím ze dne 16. 8. 1996 čj. FŘ 2525/130/1996, a to tak, že co do částky Kč 8738,- odvolání vyhověl a ve zbytku, tedy v částce Kč 675856,-, rozhodnutí orgánu prvního stupně a tedy i dodatečně vyměřenou daň potvrdil.

Dne 22. 10. 1996 podal stěžovatel u Krajského soudu v Brně žalobu, kterou se domáhal zrušení obou výše uvedených správních rozhodnutí. Tuto žalobu krajský soud rozsudkem ze dne 7. 4. 1997 čj. 29 Ca 358/96-33 zamítl.

Ústavní soud si k ústavní stížnosti vyžádal stanoviska Finančního ředitelství v Brně a Finančního úřadu Brno II, které přistoupily k předmětu stížnosti spíše z hlediska věcného. Účastník řízení, Krajský soud v Brně, ve svém vyjádření především uvedl, že tvrzené porušení ústavních práv

Nahrávám...
Nahrávám...