dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 154/1999 SbNU, sv. 16, K odstranění nedostatku podmínek řízení; K poučovací povinnosti soudu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 154

III. ÚS 61/97

K odstranění nedostatku podmínek řízení
K poučovací povinnosti soudu

Pokud procesní právní úkony účastníků řízení obsahují zjevnou nesprávnost, jejíž odstranění umožňuje rovněž odstranit nedostatek podmínek řízení, přičemž konstatování této zjevnosti nevyžaduje procesní aktivitu soudu (např. dokazování), nutno účastníkům řízení dát příležitost tuto nesprávnost odstranit. Opakem tohoto postupu je přepjatý formalismus, jehož důsledkem je sofistikované zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, a tím dotčení smyslu § 1 občanského soudního řádu a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Neobstojí v této souvislosti ani námitka porušení ústavního principu rovnosti účastníků řízení, protože požadavek neakceptovatelnosti přepjatého formalismu se vztahuje stejnou měrou na každého z účastníků.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 4. listopadu 1999 sp. zn. III. ÚS 61/97 ve věci ústavní stížnosti F. R. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze 17. 12. 1996 sp. zn. 17 Co 342/95, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze 30. 1. 1995 sp. zn. 6 C 337/92 o zastavení řízení v restitučním sporu.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. prosince 1996 sp. zn. 17 Co 342/95 a usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 30. ledna 1995 č. j. 6 C 337/92-34 se zrušují.

II. Odůvodnění

1. Návrhem podaným ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 1996 sp. zn. 17 Co 342/95 a usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 30. 1. 1995 č. j. 6 C 337/92-34. Oběma uvedenými rozhodnutími se stěžovatel cítí být dotčen na svých základních právech a svobodách vyplývajících z čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Ze spisu Okresního soudu ve Znojmě ve věci vedené pod sp. zn. 6 C 337/92, jejž si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno následující:

Stěžoval se společně s dalšími navrhovateli žalobou u Okresního soudu ve Znojmě domáhal vydání rozsudku ukládajícího odpůrci označenému S. P. vydání přesně určených nemovitostí. Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 30. 1. 1995 č. j. 6 C 337/92-34 bylo řízení v uvedené věci zastaveno. V odůvodnění svého rozhodnutí soud odkázal na opakovaná podání odpůrce, v nichž se poukazuje na skutečnost, že subjekt označený jako „S. P.“ nelze považovat za subjekt, který by mohl být účastníkem občanskoprávního řízení, když se jedná pouze o závod, jenž je součástí subjektu „S., s. p. T.“. Uvádí dále, že je povinností soudu v souladu s § 103 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) kdykoli za řízení přihlížet, zda jsou splněny podmínky řízení, mezi něž patří i způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.) a procesní způsobilost (§ 20 o. s. ř.). Z provedeného dokazování, zejména z výpisu z obchodního a podnikového rejstříku Okresního soudu v Hradci Králové, z výpisu z katastru nemovitostí, výňatku organizačního řádu odpůrce, vzal soud za prokázané, že odpůrce, i když nepřesně označen jako „S. P.“, existuje,

Nahrávám...
Nahrávám...