dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 157/2000 SbNU, sv. 20, K pasivní legitimaci ve správním soudnictví

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 157

II. ÚS 189/2000

K pasivní legitimaci ve správním soudnictví

Posouzení otázky přezkoumatelnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy bude záležet jak na jeho konkrétním obsahu, tak i kompetenci žalovaného správního orgánu k vydání napadeného rozhodnutí, a to zejména z toho důvodu, že předmětný správní orgán jednal buď jménem státu anebo jako samostatný právní subjekt. Pokud se týká pojmu „orgán veřejné správy“ je nutné zdůraznit, že pod tento pojem je třeba zahrnout jak orgány státní správy, tak i orgány správy veřejné (orgány územní samosprávy), když současně orgán veřejné správy není a ani nemusí být právnickou osobou podle § 244 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť se jedná o právnickou osobu od státu odlišnou. I když tedy příslušný správní orgán není právnickou osobou, má v řízení podle části páté o. s. ř. zákonem založenou zvláštní procesní způsobilost (§ 250 odst. 4 o. s. ř.).

Nesprávné označení žalovaného pak v tomto směru může znamenat pouze odstranitelnou vadu řízení, o níž musí být žalobce poučen podle § 5 a § 43 odst. 1 o. s. ř.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 31. října 2000 sp. zn. II. ÚS 189/2000 ve věci ústavní stížnosti I. K., s. r. o., proti usnesení Městského soudu v Brně z 11. 1. 2000 sp. zn. 36 C 208/99, kterým bylo zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě na přezkoumání rozhodnutí Magistrátu města Brna z 22. 7. 1999 zn. OVV/SO/1148/99, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Úřadu městské části Brno-Královo Pole, odboru živnostenského a veřejných služeb, o uložení pokuty za opakované porušení vyhlášky města Brna o veřejném pořádku.

I. Výrok

Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2000 sp. zn. 36 C 208/99 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti napadá stěžovatel usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11. 1. 2000 sp. zn. 36 C 208/99, kterým bylo zastaveno řízení v právní věci stěžovatele (dříve žalobce) proti žalovanému Magistrátu města Brna, vedlejšímu účastníku řízení, o přezkoumání správního rozhodnutí.

Navrhovatel nesouhlasí s rozhodnutím Městského soudu v Brně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když podle jeho názoru nelze akceptovat právní názor soudu o nedostatku pasivní legitimace na straně vedlejšího účastníka řízení v řízení o přezkoumání správního rozhodnutí Magistrátu města Brna. Zastavení řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. považuje v daném případě navrhovatel za porušení svého práva zakotveného v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). Postup Městského soudu v Brně je, jak uvádí stěžovatel, rovněž v rozporu s platnou právní úpravou obsaženou v § 247 a násl. o. s. ř., zejména pak se zněním § 250 o. s. ř. vymezujícím okruh účastníků řízení o přezkoumání rozhodnutí správních orgánů. Právě uvedený § 250 odst. 4 o. s. ř. jasně definuje pasivní legitimaci žalovaného správního orgánu tak, že je jím správní orgán, který rozhodl ve správním řízení o věci v posledním stupni.

V odvolání na uvedené zákonné ustanovení a konkrétní právní závěry z

Nahrávám...
Nahrávám...