Nález 162/2000 SbNU, sv.20, K povaze rozhodnutí správního (finančního) orgánu o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 20, nález č. 162
II. ÚS 389/98
K povaze rozhodnutí správního (finančního) orgánu o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení
Rozhodnutí správního orgánu o zamítnutí návrhu na obnovu správního řízení podle § 54 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, není rozhodnutím pouhé procesní povahy, a proto není vyloučeno jeho přezkoumání v řízení podle § 244 a násl. občanského soudního řádu. Usnesením obecného soudu o zastavení řízení tak bylo porušeno ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 7. listopadu 2000 sp. zn. II. ÚS 389/98 ve věci ústavní stížnosti R. M. proti usnesení Městského soudu v Praze z 26. 6. 1998 sp. zn. 28 Ca 433/97, jímž bylo zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě na zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze z 30. 10. 1997 č. j. 3252/150/97, jímž bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Dobříši z 24. 6. 1997 č. j. 13591/97/065970/1730 o zamítnutí stěžovatelova návrhu na povolení obnovy řízení.
I. Výrok
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 1998 č. j. 28 Ca 433/97-11 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 1998 č. j. 28 Ca 433/97-11, kterým Městský soud v Praze zastavil podle § 250d odst. 3 občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“) řízení, které bylo zahájeno na základě stěžovatelovy žaloby na zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 30. 10. 1997 č. j. 3252/150/97. Tímto rozhodnutím Finanční ředitelství v Praze zamítlo stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Dobříši ze dne 24. 6. 1997 č. j. 13591/97/065970/1730, kterým Finanční úřad v Dobříši zamítl stěžovatelovu žádost ze dne 1. 5. 1997 ve věci návrhu na povolení obnovy řízení podle § 54 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
Stěžovatel v ústavní stížnosti nesouhlasí se závěrem Městského soudu v Praze, podle kterého návrh na obnovu řízení je procesním rozhodnutím a nepodléhá tedy soudnímu přezkumu, a tvrdí, že postupem Městského soudu v Praze bylo porušeno jeho právo jako účastníka řízení na spravedlivý proces zakotvené v čl. 95 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Současně se stěžovatel odvolával na nález Ústavního soudu ze dne 13. 7. 1997 sp. zn. I. ÚS 366/96 (správně ze dne 13. 6. 1997 sp. zn. IV. ÚS 366/96), podle kterého rozhodnutí správního orgánu o zamítnutí návrhu na obnovu řízení není nutně vždy rozhodnutím procesní povahy, jež jako takové nemůže být přezkoumáváno soudem.
Ústavní soud konstatoval, že ústavní stížnost odpovídá všem formálním požadavkům stanoveným zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a s ohledem na § 42 odst. 3 tohoto zákona si…
