dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 201/2001 SbNU, sv. 24, K odůvodnění rozhodnutí o prodloužení vazby v přípravném řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 201

II. ÚS 413/01

K odůvodnění rozhodnutí o prodloužení vazby v přípravném řízení

Prodloužení vazby v přípravném řízení nestačí odůvodnit jen existencí některého z důvodů vazby uvedeného v odstavci 1 § 67 trestního řádu (dále jen „tr. ř.“), ale je nutné opřít toto rozhodnutí o další kumulativní předpoklad, jímž je důvodnost trestního stíhání obviněného („… a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, …“).

Nesplnění tohoto zákonného požadavku spatřuje Ústavní soud nejen v tom, že usnesení o prodloužení vazby uvedený kumulativní předpoklad zcela postrádá, nýbrž i v tom, že stížnostní soud se v tomto směru odvolává na jeho údajnou existenci vyplývající ze závěrů procesních soudů (včetně odvolacího), a to za situace, kdy soud odvolací meritorní rozhodnutí soudu nalézacího podle § 258 odst. 1 písm. b) a c) tr. ř. zrušil a věc podle § 260 tr. ř. vrátil státnímu zástupci k došetření.

Vrácením věci do přípravného řízení byla zpochybněna důvodnost přinejmenším soudního stadia trestního stíhání navrhovatele, a tím i druhý kumulativní předpoklad prodloužení vazby podle § 67 odst. 2 tr. ř., neboť nejasná, neúplná, nesprávná skutková zjištění nemohou být zároveň skutečnostmi nasvědčujícími tomu, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný (srov. též sp. zn. III. ÚS 84/94, in: ÚS, sv. 3, s. 257).

Ústavní soud si je vědom toho, že při rozhodování o vazbě, na rozdíl od rozhodování meritorního, není reálný požadavek jistoty bez rozumných pochybností. Na druhé straně však nemůže jít jen o mlhavé a konkrétními skutečnostmi dostatečně neodůvodněné podezření, poněvadž by to vedlo k nedůvodným zásahům do osobní svobody obviněného.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 19. prosince 2001 sp. zn. II. ÚS 413/01 ve věci ústavní stížnosti J. K. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze 4. 6. 2001 sp. zn. 9 To 403/2001, jímž byla zamítnuta stížnost proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově z 9. 5. 2001 sp. zn. Nt 13/2001 o prodloužení vazby.

I. Výrok

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2001 sp. zn. 9 To 403/2001 a usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 9. 5. 2001 sp. zn. Nt 13/2001 se zrušují.

II. Odůvodnění

Dne 9. 7. 2001 došel Ústavnímu soudu včas podaný návrh ze dne 4. 7. 2001, jímž stěžovatel J. K. napadá usnesení Krajského soudu v Brně ze 4. 6. 2001 sp. zn. 9 To 403/2001 a usnesení Okresního soudu ve Vyškově z 9. 5. 2001 sp. zn. Nt 13/2001.

Z důvodů níže uvedených má stěžovatel za to, že napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho základní právo na osobní svobodu, ústavně zaručené v čl. 8 odst. 1, 2 a 5 Listiny základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. (dále jen „Listina“).

1. Proti navrhovateli je Okresním úřadem vyšetřování Policie České republiky ve Vyškově vedeno trestní stíhání pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Usnesením soudce Okresního soudu ve Vyškově ze dne 11. 2. 2000 sp. zn. Nt 15/2000 byl podle § 68

Nahrávám...
Nahrávám...