dnes je 25.6.2022

Input:

Nález 36/2002 SbNU, sv. 25, K soudnímu přezkoumávání rozhodnutí správních (finančních) orgánů; K zásadám daňového řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 25, nález č. 36

I. ÚS 55/01

K soudnímu přezkoumávání rozhodnutí správních (finančních) orgánů
K zásadám daňového řízení

V zásadě nelze spatřovat porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod v tom, že soud nevyhoví všem důkazním návrhům účastníků, neboť jen soudu přísluší rozhodnout, které z navržených důkazů provede a které nikoliv (§ 120 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu). To však platí pouze potud, pokud lze na skutkový stav v dané věci bezpečně usoudit. Ústavní soud proto dovozuje, že nelze upřít účastníkovi možnost klást při místním šetření (nebo posléze v rámci daňové kontroly) svědku otázky, a to tím spíše, jestliže účastník ani nebyl s protokolem o výslechu tohoto svědka seznámen.

Jestliže v souzené věci nelze z dosud provedeného dokazování bezpečně usoudit na takový skutkový stav, s nímž by byly v souladu i právní závěry předchozího soudního rozhodnutí týkajícího se žaloby proti rozhodnutí správních orgánů, je z hlediska spravedlivého procesu nutné vzniklou protiústavní důkazní mezeru vyloučit a dokazování doplnit.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 21. března 2002 sp. zn. I. ÚS 55/01 ve věci ústavní stížnosti Z. J. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 31. 10. 2000 sp. zn. 22 Ca 39/2000, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze 17. 11. 1999 č. j. FŘ7001/110/99/Vá ve věci daně z příjmů fyzických osob.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2000 č. j. 22 Ca 39/2000-18 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Finanční úřad v Kopřivnici (dále jen „správce daně“) rozhodnutím ze dne 13. 6. 1997 č. j. 31114/97/376920/0129, dodatečným platebním výměrem č. 9700-4 (dále jen „DPV“), poplatníkovi Z. J. (dále jen „stěžovatel“) podle § 46 odst. 7 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZSDP“) za zdaňovací období 1994 dodatečně - na základě zprávy o daňové kontrole ze dne 10. 6. 1997 č. j. 30656/97/376930/4389 - stanovil základ daně ve výši 1 476 021,50 Kč a vyměřil daň ve výši 541 440 Kč. Z. J. společně s J. G. provozují firmu J-T, přičemž shodné rozhodnutí finančního úřadu a následný postup soudu řešil J. G. ústavní stížností sp. zn. I. ÚS 54/01 (Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 25, nález č. 6).

Obdobně jako v případu J. G. postupovaly finanční orgány i Krajský soud v Ostravě ve věci stěžovatele Z. J. Finanční ředitelství v Ostravě rozhodnutím ze dne 17. 11. 1999 č. j. FŘ7001/110/99/Vá podle § 50 odst. 6 ZSDP a podle § 23 odst. 3 a § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „DPFO“) DPV vydaný správcem daně změnilo tak, že dodatečně stanovilo základ daně z částky 1 476 021,50 Kč na částku 1 310 628,95 Kč a dodatečně stanovilo daň z částky 541 440 Kč na částku 459 160 Kč. Finanční ředitelství v odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedlo, že jako protihodnotu za splátku úvěru - poskytnutého Komerční bankou ve V. M. firmě Š. - ve výši 2 000 000 Kč sraženou z účtu ručitele tohoto úvěru firmy J-T (stěžovatel je jedním ze

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...