dnes je 30.11.2022

Input:

Nález 39/2000 SbNU, sv. 17, K překážce bránící vydání pozemku oprávněné osobě

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 17, nález č. 39

IV. ÚS 127/99

K překážce bránící vydání pozemku oprávněné osobě

Soud i pozemkový úřad jsou povinny hodnověrným způsobem posoudit, zda existuje nebo neexistuje překážka bránící vydání pozemku podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Pokud je v řízení před těmito orgány naprosto jednoznačně zjištěno, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu zastavěn (přičemž stavba nemá charakter stavby uvedené v tomto ustanovení), nelze namítat porušení základních práv a svobod nadměrně extenzivním výkladem při posuzování podmínek pro vydání nemovitostí.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 15. března 2000 sp. zn. IV. ÚS 127/99 ve věci ústavní stížnosti D. T. proti rozhodnutí Okresního úřadu v Novém Jičíně, okresního pozemkového úřadu, z 21. 2. 1997 č. j. PÚ/5684/3a.2/92-Va-72/9 a proti rozsudku Městského soudu v Praze z 5. 11. 1998 sp. zn. 38 Ca 145/97, že stěžovatelka a její sourozenci nejsou vlastníky pozemků.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka se včas podanou ústavní stížností (doplněnou a upravenou na základě výzvy Ústavního soudu) domáhá zrušení rozhodnutí Okresního úřadu v Novém Jičíně, okresního pozemkového úřadu, ze dne 21. 2. 1997 č. j. PÚ/5684/3a.2/92-Va-72/9 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 1998 č. j. 38 Ca 145/97-58. V ústavní stížnosti namítá, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její základní právo podle čl. 11 a čl. 24 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Porušení základních práv a svobod zakotvených v těchto ustanoveních Listiny spatřuje stěžovatelka především v tom, že v řízení o restitučním nároku pozemkový úřad a soud bez dalšího vycházely z toho, že stěžovatelkou požadovaný majetek byl zkonfiskován jejím rodičům podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, ve znění pozdějších předpisů, aniž by se zabývaly tím, zda byly v daném případě splněny pro konfiskaci zákonné podmínky. V doplnění ústavní stížnosti konkretizuje porušení základních práv tak, že podle jejího názoru bylo porušeno její právo a právo jejích sourozenců vlastnit majetek, který byl za okolností uvedených ve stížnosti neoprávněně zkonfiskován rodičům. Porušení tohoto práva spatřuje také v nadměrně extenzivním výkladu, který pozemkový úřad i soud zaujaly v otázce překážky vydání pozemků, pokud jde o nezastavěné pozemky nebo jejich části nezbytné pro provoz stavby a pokud jde o podzemní nádrže. Článku 24 Listiny se stěžovatelka dovolává ohledně údajného přihlášení se rodičů po záboru Sudet k německé národnosti, a to bez prejudice pro své tvrzení, že to nebyl ve skutečnosti otec stěžovatelky, kdo vyplnil sčítací arch ze dne 17. 5. 1939.

Okresní úřad v Novém Jičíně, okresní pozemkový úřad, ač jako účastník řízení Ústavním soudem řádně vyzván, se k ústavní stížnosti nevyjádřil.

Nahrávám...
Nahrávám...