Nález 45/1996 SbNU, sv. 5, K pojmu „tíseň“ podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 45
IV. ÚS 95/96
K pojmu „tíseň“ podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Pojem tísně je nutno interpretovat způsobem, který reflektuje specifickou povahu restitučních předpisů. Protiprávnost vedoucí k restituci je nutno interpretovat výlučně v návaznosti na účel zákona, a proto i pojem tísně je třeba vykládat v souvislosti s politickým nátlakem spojeným s obdobím let 1948 až 1989. Jakkoli je tedy nepochybné, že v uvedeném období byl uzavřen nespočet smluv zcela se vymykajících z rámce restitučních předpisů, třeba moment tísně zkoumat i z výše uvedeného pohledu, vznášejícího otázku, zda k uzavření kupní smlouvy došlo i v projednávané věci za okolností obvyklých v každém právním státě.
Nález
Ústavního soudu České republiky (IV. senátu) ze dne 10. června 1996 sp. zn. IV. ÚS 95/96 ve věci ústavní stížnosti J. B. a ing. F. B. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 27. 2. 1996 sp. zn. 30 Ca 374/94
I. Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 1996 čj. 30 Ca 374/94-13 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně potvrzujícímu rozhodnutí Okresního úřadu Kroměříž, okresního pozemkového úřadu, ze dne 18. 10. 1994, čj. PÚ 1262/92/2-HL, o tom, že stěžovatelé nejsou vlastníky nemovitostí v k. ú. Kroměříž, ve výroku tohoto rozhodnutí blíže uvedených, stěžovatelé uvádějí, že napadeným rozsudkem došlo k porušení článku 36 odst. 1, článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a dále článku 90 Ústavy ČR. Ačkoli totiž stěžovatelé v předmětném restitučním řízení opírali restituční titul o ustanovení § 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl krajský soud, aniž by nařídil jednání. Krajský soud dospěl mimo jiné k závěru, že stěžovatelé neuvedli žádné konkrétní okolnosti, z nichž by bylo možno usoudit na stav tísně, tento závěr však nemá oporu v obsahu správního spisu. Stav tísně totiž stěžovatelé podrobně rozvedli v písemném podání ze dne 17. 1. 1994 a právě s ohledem na toto jejich vyjádření jim v rámci ústního jednání před krajským soudem měla být poskytnuta možnost prokazovat i fakt jejich politické perzekuce a situaci, v níž předmětná kupní smlouva byla uzavírána. Z uvedených důvodů navrhují proto stěžovatelé zrušení napadeného rozhodnutí.
Účastník Krajský soud v Brně uvedl, že je nepochybné, že správní orgán vycházel ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu, a protože šlo jen o posouzení právní otázky, postupoval krajský soud v souladu s ustanovením § 250f o.s.ř., rozhodl-li o žalobě bez jednání. Z uvedených důvodů navrhl proto zamítnutí ústavní stížnosti.
Vedlejší účastník Okresní úřad v Kroměříži, okresní pozemkový úřad, uvedl, že se ztotožňuje s napadeným rozhodnutím krajského soudu.
Vedlejší účastník město Kroměříž uvedl, že vzhledem k tomu, že stěžovatelé neuplatnili v řízení před správním orgánem a ani v návrhu na přezkoumání správního…
