dnes je 7.12.2022

Input:

Nález 66/1998 SbNU, sv. 11, K povinnosti státních orgánů v právním státě chránit zájmy občanů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 11, nález č. 66

IV. ÚS 30/97

K povinnosti státních orgánů v právním státě chránit zájmy občanů

Bylo by v rozporu s principy právního státu založeného na úctě k právům (čl. 1 Ústavy České republiky) přičítat k tíži a v neprospěch oprávněné osoby fakt, že k postoupení včas uplatněného restitučního nároku podle zákona o půdě došlo ze strany věcně a místně nepříslušného správního orgánu orgánu příslušnému po uplynutí zákonem stanovené lhůty k uplatnění nároku.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 4. června 1998 sp. zn. IV. ÚS 30/97 ve věci ústavní stížnosti E. H. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 5. 11. 1996 sp. zn. 22 Ca 785/95, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, z 21. 3. 1995 č. j. PÚ 1924/94 o nepřiznání restitučního nároku.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 1996 sp. zn. 22 Ca 785/95 a jemu předcházející rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, ze dne 21. 3. 1995 čj. PÚ 1924/94 se zrušují.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 1996 sp. zn. 22 Ca 785/95, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, ze dne 21. 3. 1995 čj. PÚ 1924/94, jímž bylo rozhodnuto, že stěžovatel není vlastníkem pozemku p. č. 3343, k. ú. Ž. a nepřísluší mu náhradní pozemek dle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), ani náhrada podle § 16 zákona o půdě, stěžovatel tvrdí, že bylo citovaným rozsudkem zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva zakotveného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), které každému mimo jiné zaručuje, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům, a čl. 36 odst. 1, 2 Listiny zaručujícím právo na spravedlivý proces. Krajský soud v Ostravě totiž o opravném prostředku směřujícím proti citovanému rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, v dané věci rozhodl bez toho, aby se stěžovatel projednání věci zúčastnil a mohl se k provedeným důkazům vyjádřit a doplnit dokazování, přitom stěžovatel tvrdí, že má za prokázáno, že doklady, které jsou pro věc podstatné, uplatnil dne 28. 1. 1993 u Obvodního úřadu Praha 10 a tento úřad spisový materiál postoupil Magistrátu hlavního města Prahy, odboru obchodu a služeb a pozemkovému úřadu, avšak tyto doklady již doručeny včas nebyly, jelikož se ztratily.

Krajský soud v Ostravě jako účastník řízení uvádí ve svém vyjádření k ústavní stížnosti, že stěžovatel - což ani on sám nezpochybňuje - svůj tvrzený restituční nárok podle zákona o půdě neuplatnil u pozemkového úřadu, tak jak stanoví pro obnovu vlastnického práva citovaný zákon, ale u Obvodního úřadu Praha 10. Vzhledem k tomu, že k rozhodnutí o věci byl shromážděn dostatečný skutkový podklad již ve správním spise a šlo především jen o posouzení právní otázky, zda stěžovatel uplatnil svůj nárok u příslušného orgánu v zákonné lhůtě,

Nahrávám...
Nahrávám...