dnes je 29.6.2022

Input:

Nález 69/1995 SbNU, sv. 4, K otázce rozhodování soudu bez jednání ve správním soudnictví podle § 250f občanského soudního řádu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 4, nález č. 69

I. ÚS 5/95

K otázce rozhodování soudu bez jednání ve správním soudnictví podle § 250f občanského soudního řádu

V rámci zásad spravedlivého soudního řízení je třeba trvat na tom, aby bylo účastníkům umožněno domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Tímto „stanoveným postupem“ je nutno v principu rozumět - mimo jiné - osobní přístup účastníka k soudu, jeho výslech a projednání věci v jeho přítomnosti tak, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. To plyne zejména ze souvislosti čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod s čl. 38 odst. 2. Použití § 250f občanského soudního řádu může sice být označeno za „stanovený postup“ podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, avšak - jako ustanovení výjimečné - je lze z hlediska ústavních záruk spravedlivého procesu aplikovat jen tehdy, jestliže měl účastník přístup alespoň ke správnímu orgánu, kde byl vyslechnut, takže mohl vyjádřit své stanovisko k projednávané věci.

Nález

Ústavního soudu České republiky (I. senátu) ze dne 26. října 1995 sp. zn. I. ÚS 5/95 ve věci ústavní stížnosti J. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 8. 9. 1994 sp. zn. 22 Ca 411/94 o vydání nemovitosti.

I. Výrok

Ústavní stížnosti se zcela vyhovuje.

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 1994 čj. 22 Ca 411/94-15 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatel se domáhá přezkoumání v záhlaví citovaného rozsudku, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Bruntále - pozemkového úřadu ze dne 3. 12. 1993 č. 1449/6, podle něhož stěžovatel (navrhovatel) není vlastníkem pozemků p. č. 470/10 a p. č. 915/9 kat. úz. H. Podle názoru Krajského soudu v Ostravě nedošlo k přechodu vlastnictví k těmto pozemkům na stát žádným ze způsobů taxativně uvedených v ustanovení § 6 zákona č. 229/1991 Sb. (v úplném znění), o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, nýbrž na základě prohlášení J. Š. a jeho manželky (rodičů stěžovatele) o vzdání se přídělu podle § 132 odst. 1 občanského zákoníku č. 141/1950 Sb.

Stěžovatel uvedl, že napadeným rozsudkem byla porušena jeho základní práva a svobody, které jsou zakotveny zejména v článcích 36 odst. 1, 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Porušení těchto ustanovení spatřuje stěžovatel v tom, že Krajský soud v Ostravě rozhodl ve smyslu § 250f o.s.ř., čímž nebyla stěžovateli umožněna přítomnost na jednání, ačkoliv se nejednalo o jednoduchý případ ve smyslu uvedeného ustanovení.

Z hlediska obsahového brojí stěžovatel proti argumentaci krajského soudu, který své rozhodnutí opírá o vzdání se přídělu prohlášením právních předchůdců J. Š., jež prý soud chybně označil za jednostranný právní úkon ve smyslu § 132 odst. 1 zák. č. 141/1950 Sb. (občanského zákoníku). V tomto směru se stěžovatel odvolává na judikaturu obecných soudů (R 41/94 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a dovozuje, že vzdání se přídělu není jednostranným právním úkonem, neboť nikdo, ani stát, nemůže nabýt vlastnického práva proti své vůli. K

Nahrávám...
Nahrávám...