dnes je 5.10.2022

Input:

Nález 77/1999 SbNU, sv. 14, K srovnatelnosti a shodnému výkladu. a aplikaci § 10 odst. 6 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, s § 8 odst. 4 zákona. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 14, nález č. 77

IV. ÚS 545/98

K srovnatelnosti a shodnému výkladu. a aplikaci § 10 odst. 6 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, s § 8 odst. 4 zákona. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích

Není žádného rozumného důvodu pro to, aby § 10 odst. 6 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, jenž je zcela srovnatelný s § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, byl vykládán odlišně, než jak to učinilo plénum Ústavního soudu v nálezu z 31. března 1999 sp. zn. Pl. ÚS 15/98 vyhlášeném pod č. 83/1999 Sb. Bylo by zcela proti smyslu restitučního zákona, aby oprávněné osobě, jíž se za splnění zákonem stanovených podmínek vydává stavba, bylo upíráno právo na vydání pozemku získaného stejnou fyzickou osobou spolu se stavbou, již je podle § 4 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, povinna osobě oprávněné vydat.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 18. května 1999 sp. zn. IV. ÚS 545/98 ve věci ústavní stížnosti B. R. proti rozsudku Nejvyššího soudu z 27. 8. 1998 sp. zn. 23 Cdo 1305/98 o zamítnutí návrhu na restituci pozemku.

I. Výrok

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1305/98 ze dne 27. 8. 1998 a rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 77/97 ze dne 26. 2. 1998 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka se svou ústavní stížností s odvoláním na porušení svého vlastnického práva domáhá zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 1998 sp. zn. 23 Cdo 1305/98.

Stěžovatelka, jak Ústavní soud zjistil ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 10 C 49/92, se u uvedeného soudu jako žalobkyně domáhala podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „restituční zákon“), vydání rozsudku, jímž by žalované L. B. byla stanovena povinnost uzavřít s ní dohodu o vydání nemovitostí, a to domu čp. 475 se st. parcelou č. 512, zapsaných na LV č. 1826 pro obec a katastrální území U., s tvrzením, že žalovaná spolu se svým tehdejším manželem nabyla uvedené nemovitosti v rozporu s tehdy platnými předpisy a při jejich nabytí byli protiprávně zvýhodněni. Uvedené žalobě soud prvního stupně - Okresní soud v Kladně - rozsudkem ze dne 9. 1. 1995 č. j. 10 C 49/92-47 zcela vyhověl. Vycházel přitom ze zjištění, že stěžovatelka a její otec (který zemřel dne 10. 3. 1997 bez zanechání závěti a jehož jedinou dědičkou je stěžovatelka) vlastnili každý ideální polovinu domu se stavební parcelou, které na základě rozhodnutí finančního odboru ONV v Kladně ze dne 28. 1. 1960 č. j. Fin 15-121/60 vydaného podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, přešly do vlastnictví čs. státu - Středočeských dřevařských závodů v Praze - a posléze do správy MěNV

Nahrávám...
Nahrávám...