dnes je 19.3.2024

Input:

Nález 78/1998 SbNU, sv. 11, K restituci majetku podle zákona č. 229/1991 Sb.

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 11, nález č. 78

I. ÚS 346/96

K restituci majetku podle zákona č. 229/1991 Sb.

Ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, je nepochybně ustanovením svým charakterem zcela speciálním, když vrací nabyté vlastnictví k majetku, který v průběhu doby přešel na stát a je nebo má být v současné době restituován, do doby, kdy byly oprávněné osoby připraveny o své právo, tedy ex tunc. To samo ovšem neznamená, že lze na takové ustanovení pohlížet, jako by neexistovalo. Právě opak je pravdou, tj. že je třeba sladit výklad tohoto ustanovení s ustanoveními restitučních zákonů, tedy i se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, i když může přinést závěry jinak v právním řádu neobvyklé, jako jsou zásahy do vlastnických práv fyzických osob, které je nabyly od státu nebo jiné právnické osoby a původní vlastník se stal oprávněnou osobou podle restitučního zákona.

I když bude nutné posuzovat individuálně každý případ, je současně třeba brát v úvahu, že musí být zvlášť přihlédnuto k případům, kde došlo k politickým perzekucím, trestním represím či vystěhováním osob, jako důsledku jejich příslušnosti k určité sociální, náboženské, majetkové nebo jiné skupině či vrstvě.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 30. června 1998 sp. zn. I. ÚS 346/96 ve věci ústavní stížnosti J. B. a A. B. proti rozsudkům Okresního soudu v Jičíně z 23. 2. 1996 sp. zn. 5 C 113/92 a Krajského soudu v Hradci Králové z 1. 10. 1996 sp. zn. 19 Co 204/96 o zamítnutí návrhu na restituci nemovitého majetku.

I. Výrok

Rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 23. 2. 1996 sp. zn. 5 C 113/92 a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 10. 1996 sp. zn. 19 Co 204/96 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatelé v ústavní stížnosti ze dne 12. 12. 1996 doplněné podáním ze dne 27. 1. 1998 napadají v záhlaví uvedené rozsudky Okresního soudu v Jičíně a Krajského soudu v Hradci Králové, protože dle jejich názoru jimi byla porušena jejich ústavní a základní práva uvedená v čl. 2 odst. 3, čl. 90 a čl. 96 Ústavy, jakož i v čl. 1, čl. 2 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod, přičemž byly porušeny i další právní předpisy.

Okresní soud v Jičíně rozsudkem ze dne 4. 6. 1993 čj. 5 C 113/92-47 zamítl žalobu, kterou se stěžovatelé domáhali vydání rozsudku, podle kterého by přešlo na žalobce každému jednou polovinou vlastnictví k hospodářským budovám na st. parcele č. 62/1 v katastrálním území V. jako skladům, chlévům, průjezdům, stodole, přístřeškům, kamenné záhrobni a vodárenskému a dalším zařízením, se vším příslušenstvím a součástmi, jak je žalovaní užívají nebo jejich právní předchůdci užívali. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 31. 1. 1994 čj. 12 Co 756/93-59 zrušil tento rozsudek Okresního soudu v Jičíně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Okresní soud v Jičíně vydal v téže věci rozsudek dne 23. 2. 1996 čj. 5 C 113/92-169 a žalobu zamítl. Krajský soud v Hradci Králové pak rozsudkem ze dne 1. 10. 1996 čj. 19 Co 204/96-186 tento rozsudek potvrdil.

Stěžovatelé podali proti uvedenému rozhodnutí krajského soudu dne 21. 11. 1996 dovolání k

Nahrávám...
Nahrávám...