Nález 84/1998 SbNU, sv. 11, K poučovací povinnosti soudu
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 11, nález č. 84
IV. ÚS 234/98
K poučovací povinnosti soudu
Nepřesné označení žalovaného lze odstranit (§ 104 odst. 2 občanského soudního řádu) a soud je povinen o tom žalobce podle § 5 občanského soudního řádu poučit, a to tím spíše, jde-li o restituční nárok, tedy nárok svou povahou mimořádný, a to do té míry, že to odůvodňuje i mimořádný postup soudů, co se týče poučení účastníků i jejich právních zástupců. Stěžovatelky navíc finálně označily žalovaného jako obec Hlavní město Praha, zatímco další žalované uvedly v závorce pouze alternativně. Podle názoru Ústavního soudu nebyl tedy v projednávané věci dán důvod k postupu podle § 43 odst. 2 občanského soudního řádu a jestliže obecné soudy přesto řízení zastavily, porušily tím ústavně zaručené právo stěžovatelek na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 11. srpna 1998 sp. zn. IV. ÚS 234/98 ve věci ústavní stížnosti N. V. a K. S. proti usnesení Městského soudu v Praze z 29. 1. 1998 sp. zn. 13 Co 592/97, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně o zastavení řízení.
I. Výrok
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 1998 čj. 13 Co 592/97-55 se zrušuje.
II. Odůvodnění
Ve včas podané ústavní stížnosti proti uvedenému usnesení Městského soudu v Praze potvrzujícímu usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 6. 1997 čj. 15 C 178/95-40 o zastavení řízení stěžovatelky tvrdí, že napadené rozhodnutí vůbec nebere v úvahu konstantní judikaturu Ústavního soudu týkající se poučovací povinnosti obecných soudů stran označení žalovaného v restitučních záležitostech, stejně jako ani to, že stěžovatelky učinily v tomto směru vše, co bylo v jejich možnostech, neboť podáním ze dne 26. 5. 1997 upřesnily v souladu s běžnou soudní praxí návrh tak, že povinnost vydat restituované nemovitosti má být uložena obci Hlavní město Praha nebo Bytovému podniku Praha 1, s. p. v likvidaci, nebo městské části Praha 1, a to podle výsledku dokazování v průběhu soudního řízení. Stěžovatelky jsou přesvědčeny, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze bylo zasaženo do jejich ústavně zaručených práv, a to, mimo jiné, do práva zakotveného v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), a domáhají se proto jeho zrušení.
Městský soud v Praze ve svém vyjádření uvedl, že k odstranění nedostatků byly stěžovatelky vyzvány způsobem stanoveným v § 43 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) s poučením o následcích podle § 43 odst. 2 o.s.ř., této výzvě však nejen nevyhověly, ale v podstatě ji odmítly, takže vzhledem k neurčitosti jejich žalobního návrhu nezbylo než pro nemožnost projednání a rozhodnutí o věci řízení zastavit. Poučovací povinnost týkající se procesních práv stěžovatelek byla soudem podle § 5 o.s.ř. splněna, nelze však na soudu požadovat, aby stěžovatelky poučoval o jejich právech vyplývajících z hmotného práva. Z uvedených důvodů Městský soud v Praze považuje ústavní stížnost za neopodstatněnou a navrhuje její zamítnutí.
Vedlejší účastník obec Hlavní město Praha se postavení vedlejšího účastníka výslovně vzdal.
Vedlejší účastníci Bytový podnik…
