dnes je 25.6.2022

Input:

Nález 97/2000 SbNU, sv. 18, K podmínkám trestnosti činu; K respektování pravidel trestního řízení; K vyprovokování trestného činu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 97

III. ÚS 597/99

K podmínkám trestnosti činu
K respektování pravidel trestního řízení
K vyprovokování trestného činu

Ústavní soud již dříve ve svých rozhodnutích jednoznačně dovodil, že výrazným znakem právního státu je také to, že vymezení trestného činu, stíhání jeho pachatele a jeho potrestání je věcí vztahu mezi státem (jím reprezentovanou státní mocí) a pachatelem, a to za nepostradatelné podmínky, že totiž právě stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. V daném případě nutno opakovaně zdůraznit, že zmíněná pravidla představuje právě trestní řád. Ten je vybudován na principech neodmyslitelných od základních charakteristik provázejících demokratický a právní stát. Z hlediska základních zásad trestního práva procesního a jejich vyjádření z pozice práva ústavního je nutno znovu připomenout čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), v němž je zakotvena jedna ze základních ústavněprávních zásad demokratického a právního státu, že nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.

Tam, kde stát zasahuje do soukromí občanů nebo kde jeho úředníci nevystupují zřetelně a vždy proti páchání trestné činnosti, ale předstírají, že jsou s ní srozuměni, je taková činnost podřízena velmi přísné kontrole jiných, nezávislých orgánů (jak plyne z § 34a, 34b a 36 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, příp. § 163c trestního zákona, týkajících se beztrestnosti policejního agenta působícího v rámci zločinného spolčení).

Nutno též připomenout a zdůraznit, že jednání fyzické osoby nutno považovat za trestný čin, pakliže je za takové označeno zákonem (čl. 39 Listiny, čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Podmínky trestnosti jsou dány podmínkami trestní odpovědnosti, mezi něž patří i protiprávní jednání, následek, kauzální nexus a zavinění. Je nepřípustným porušením čl. 39 Listiny a čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pakliže jednání státu (v dané věci Policie České republiky) se stává součástí skutkového děje, celé posloupnosti úkonů, z nichž se trestní jednání skládá (např. provokace či iniciování trestného činu, jeho dokonání apod.). Jinými slovy, nepřípustný je takový zásah státu do skutkového děje, jenž ve své komplexnosti tvoří trestný čin, resp. takový podíl státu na jednání osoby, jehož důsledkem je trestní kvalifikace tohoto jednání.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 22. června 2000 sp. zn. III. ÚS 597/99 ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. M. proti usnesení Městského soudu v Praze z 19. 10. 1999 sp. zn. 6 To 376/99 o zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 z 8. 6. 1999 sp. zn. 3 T 36/98, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) a odst. 2 trestního zákona a trestným činem přijímání úplatku podle § 160 odst. 2 a 3 trestního zákona a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody.

I.

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...