Parkování vozidel na plynná paliva v garážích pod bytovými domy

4.2.3.5

Parkování vozidel na plynná paliva v garážích pod bytovými domy

Mgr. Andrea Manová

Za situace, kdy se ceny paliv (benzinu, nafty) stále zvyšují, mnoho majitelů vozidel zvažuje pořízení vozidla na alternativní pohon. V současné době je v České republice nejvíce rozšířen způsob, kdy vozidla se zážehovým motorem jsou pomocí přestavby schopná jezdit na LPG. Také se rozšiřuje vozový park používající jako palivo CNG, a to především ve firemních vozech a dále městské dopravě.

Reprezentanty plynných paliv jsou LPG, zemní plyn a v neposlední řadě vodík, jehož využití pro pohon vozidel je nyní ve fázi intenzivního výzkumu a vývoje motorů.

Předpokládané rozšíření vozidel na plynná paliva, jež zákonodárce přimělo přehodnotit striktní zákaz parkování vozidel na plynná paliva v uzavřených a veřejných garážích a úpravou, která je k parkování tohoto druhu vozidel benevolentnější, bude po ukončení mezirezortního připomínkového řízení umožněno novelizovanou vyhláškou č. 23/2008 Sb. jejich parkování, avšak za daných podmínek, které byly zpracovány prvotně v TPG 98201-3 a následně v letošním roce byly implementovány do ČSN 73 0804 přílohy I.

V České republice došlo ke změně v podmínkách pro parkování vozidel na alternativní pohon především u nově budovaných garáží a u garáží, které prochází rekonstrukcí již v roce 2008 přijetím nové vyhlášky č. 23/2008 Sb., která v § 21 uvádí podmínky, za kterých je možno vozidla na plynná paliva v garážích parkovat. Garáž, která slouží pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním. V nově revidované ČSN 73 0804 je v příloze I. specifikováno, jaké musí být splněny technické podmínky, aby bylo možné parkovat vozidla na plynná paliva, a to bez omezení. Dřívější výjimka, kdy nebylo v podzemních hromadných garážích určených pro veřejné užívání (podle § 30 vyhlášky) i přes splnění technických podmínek stanovených normou možno parkovat vozidla na plynná paliva v těchto prostorách byla zrušena.

Ve většině zemí není stanoven zákaz vjezdu vozidel na CNG do podzemních garáží. Většinou se argumentuje tím, že vozidla na CNG mají oproti vozidlům na klasická paliva díky bezpečnostním prvkům v palivové soustavě vyšší úroveň bezpečnosti.

I když odborníci z řad výrobců a distributorů vozidel na CNG garantují vysokou míru jejich bezpečnosti, je na místě zvažovat určité procento nespolehlivosti těchto prvků. Navzdory snaze techniků a proklamované spolehlivosti může dojít k selhání v systému, a právě v tento okamžik musí zafungovat navržená požárně bezpečnostní zařízení a organizační opatření (opatření v garážích), která musí zareagovat na vzniklou a rozvíjející se mimořádnou událost.

S parkováním vozidel na plynná paliva v uzavřených garážích jsou spojena především rizika, týkající se:

• fyzikálních vlastností jednotlivých paliv, v případě jejich úniku mimo palivovou soustavu,

• konstrukce pohonného systému,

• stavebně technických podmínek v garážích,

která lze za dodržení normou stanovených podmínek instalace bezpečnostních zařízení a organizačních opatření úspěšně eliminovat.

Jsou to především fyzikální vlastnosti plynných paliv, které je nutno v souvislosti s rizikovostí provozu vozidel na plynná paliva zmínit.

U nejběžnějšího paliva je nebezpečím teplota vznícení benzinových par, která je o polovinu nižší než teplota vznícení zemního plynu. Naproti tomu například u nafty je výhodou, že ve srovnání s benzinem je její teplota vzplanutí trojnásobná oproti benzinu.

LPG – zkapalněný ropný plyn je hořlavý, výbušný, extrémně těkavý, specifického zápachu s teplotou vzplanutí pod 0C a jeho páry jsou 2x těžší než vzduch.

CNG – zemní plyn je za normálních podmínek hořlavý, bezbarvý plyn bez zápachu a bez chuti. Jeho nejnepříznivější vlastností je výbušnost. Ve směsi se vzduchem je výbušný v rozmezí přibližně od 5% do 15% koncentrace. Z důvodu včasné detekce lidskými smysly je do zemního plynu při jeho distribuci přidáván merkaptan. Zemní plyn je lehčí než vzduch a dále má dvakrát tak vysokou zápalnou teplotu než benzin.

A konečně vodík je nejlehčí plyn, asi 14,4x lehčí než vzduch. Je hořlavý, vysoce reaktivní a vznětlivý. Potřebuje minimální energii, aby se vznítil, a vznítí se i pomocí statické elektřiny. Hoří světlým plamenem, který za denního světla není téměř viditelný, teplo, které při hoření vyzařuje, je velmi nízké.

Vodík tvoří výbušnou směs s:

• kyslíkem v rozmezí 4–95 % obj.,

• vzduchem v rozmezí 4–75 % obj.,

Zkapalněný vodík musí být skladován při teplotě nižší než –253 °C. Chladný vodík je těžší než vzduch, takže se nejprve drží u země, ale se stoupající teplotou velmi rychle difunduje, vytváří mlhu, která je lehčí než vzduch.

Vozidla na benzín nejsou považována v oblasti parkování v podzemních a uzavřených garážích za riziko. Vzhledem k tomu, že palivo v těchto vozidlech není pod tlakem, nehrozí nečekaná expanze, ale je nutné si uvědomit, že tato vozidla jsou bez bezpečnostních prvků. Dále je nutné vzít v úvahu, že plášť nádrže, ve které se palivo uchovává, je obvykle jednovrstvý, tudíž oproti nádržím na plynná paliva je mnohem náchylnější k následkům nárazů a možným mechanickým poškozením.

V případě nafty jako paliva pro vozidla, je situace stejná, jako u benzinu. Nafta je uchovávána ve vozidle obvykle v jednoplášťové nádrži. Výhodou nafty ve srovnání s benzinem je teplota vzplanutí nafty, která je oproti benzinu trojnásobná.

Již 30 let je s pohonem vozů LPG spjata přestavba vozidel. Plynová přestavba se uplatňuje především u zážehových motorů, okrajově u vznětových.

Vozidla na LPG jsou vybavena bezpečnostními aspekty jako např. nádrž je umístěna v mimodeformační zóně, na multiventilu je tepelná pojistka, která se při požáru vozidla při teplotě cca 95 °C přetaví a uvolní objem nádrže do ovzduší a nádrž je tlakovou nádobou (palivo je zde uchováváno pod tlakem 0,8 MPa), tzn. musí být celistvá a projít pravidelnou tlakovou zkouškou, – všechny komponenty systému podléhají homologaci. Velmi důležitým bezpečnostním aktem je povinnost…