Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Snižování dostupnosti služeb v malých obcích a nástin možností pro řešení tohoto problému

2.11.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.52
Snižování dostupnosti služeb v malých obcích a nástin možností pro řešení tohoto problému

Ing. Pavel Večeřa

Z malých obcí (do cca 500 obyvatel) se postupně vytrácejí základní služby (typu prodejna potravin, drogerie, hostinec), lidé musejí více dojíždět za těmito službami do měst. Roli hraje jak malá poptávka v místě, tak i obchodní řetězce, postupný růst mezd, zavedení EET. Uvedené trendy se v čase umocňují. Za posledních 20 let z téměř dvaceti tisíc venkovských obchodů v Česku ubyla třetina a trend dál pokračuje.

Rok Počet prodejen
Nad 400 m2 Pod 400 m2
2010 1590 14 706
2011 1676 14 707        
2012 1705 14 283
2013 1742 14 181
2014 1699 13 917
2015 1685 13 642
2016 1692 13 437
Zdroj: AC Nielsen

Důvody uváděné v anketních šetřeních se opakují. Je to nezájem lidí o místní prodejnu, otvírání marketů v blízkých městech, EET. Mladé rodiny ve svých vesnicích obvykle nenakupují. Prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou menší než 400 m2 postupně prokazatelně ubývá. Tato velikostní kategorie prodejen převažuje právě na venkově. Zmíněný trend „mizejících obchodů” se týká především těchto menších prodejen. U větších prodejen nad 400 m2 nelze jednoznačný trend růstu nebo poklesu v čase vysledovat.

Vliv zavedení EET

Svou roli v zanikání prodejen sehrálo i zavedení EET. EET totiž nerovnoměrně dopadá do území. Ve městech, kde je dostatečně vysoká koncentrace zákazníků, její zavedení nezpůsobí obchodům větší potíže, možná lze dokonce dosáhnout procesního zefektivnění zavedením elektronického systému placení. Na venkově, kde prodejny přežívaly na úrovni nulového zisku nebo ztráty požadavek na investice do softwaru, hardwaru a připojení na internet související s EET byly často vysloveně likvidační. Dá se dokonce říci, že pro stát bylo zavedení EET na venkově spíš kontraproduktivní, neboť místo dosud nízkého daňového výnosu, stát sám sebe o tento daňový výnos připravil, pokud prodejna zanikla. Stát by měl do budoucna při zavádění daňových nebo jiných administrativních opatření zvažovat a analyzovat dopady na různé skupiny podnikatelů, ať podle velikosti těchto podniků, tak i z hlediska prostředí, v němž podnikají, tedy venkov, malá města, velká města, protože pokaždé může být tento dopad výrazně odlišný, někdy i likvidační.

V předešlých dvou letech se výrazně snížil počet podnikatelů v odvětví maloobchodu a pohostinství. Tento trend potvrzují i data EUROSTATu. Podnikatelé ukončují svoji činnost především na venkově, kde se obchody a provozovny postupně uzavírají bez náhrady. Koncem roku 2016 bylo v pohostinství aktivních přibližně 34 tisíc podnikatelů, ve 4. kvartále roku 2017 už to bylo jen 29 tisíc subjektů. To znamená pokles o 14,7 %. EET začala platit v prosinci 2016. Podobně se pokles počtu prodejen a podnikatelů projevil i v maloobchodě. V roce 2015 jich bylo 131 tisíc, o dva roky později 116 tisíc. Tedy o 11,5 % méně.

Vloni bylo v malých obcích uzavřeno 1082 venkovských prodejen. O úbytku prodejen informovala na jaře 2018 Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) s odkazem na výsledky šetření společnosti AC Nielsen. Nejvíce bylo přitom těch úplně nejmenších o prodejní ploše do 50 m2, celkem 759. To je oproti roku 2017 téměř 50% pokles počtu prodejen v této velikostní kategorii.

Skupiny obyvatel ohrožené úbytkem služeb v malé obci

Jsou bohužel skupiny obyvatel (senioři, matky s dětmi, zdravotně postižení atd.), které dojíždění akceptovat objektivně nemohou a jsou tedy o tyto služby trvale ochuzeni nebo odkázáni na pomoc jiných. Přitom je úkolem obce pečovat o potřeby svých občanů a jejich uspokojování. Špatně se žije tam, kde není možné si bez vynaložení mimořádného úsilí nakoupit základní potraviny.

Možnosti řešení

Samozřejmě bylo by možné nastíněný problém analyzovat hlouběji a nalézt všechny jeho příčiny. Tento článek si však klade spíše za cíl nastínit možnosti, které obec má, aby motivovala v nějaké míře soukromý sektor, ať přímo v obci nebo z okolí, aby tyto služby v obci byly aspoň v menší míře poskytovány, někdy může obec sama zajistit provozování nebo přispívat na část nákladů, poskytnout zdarma prostory. Stát slibuje dotace na tyto věci, ale ty budou vždy omezené a dostupné jen pro úzkou skupinu obcí, rozhodně nebude možné tento problém řešit komplexně. Spíše je třeba najít možnosti, jak by si obce mohly pomoci samy.

Varianta 1 - minimalistické řešení (pouze doprava)

Obec zajistí dopravu zboží do obce a rozvoz potřebným obyvatelům. Každý zájemce si předem napíše nákupní seznam, ten předá nákupčímu a řidiči v jedné osobě. Model lze obměnit tak, že obec najme autobus a vozí zákazníky do obchodu, aby si tam sami vybrali zboží, které potřebují. To je však využitelné jen v obcích, které jsou zcela odříznuté od veřejné dopravy, tj. nemají ani vlakové ani autobusové spojení.

Předpoklady: Obec má vlastní automobil nebo platí operativní nebo finanční leasing vozidla. Lze využít pro tyto účely vozidlo, které obec využívá např. pro údržbu zeleně, dobrovolné hasiče, zásobování základní nebo mateřské školy, tím může být dosaženo úspor z rozsahu, tím že automobil bude více vytížen. Automobil může také společně nakoupit více obcí na základě dohody o sdružení nebo v rámci aktivit dobrovolného svazku obcí.

Výhodou této varianty je, že ušetří obci finanční prostředky nezbytné na zařízení prodejny a případné dotování jejího ztrátového provozu.

Varianta 2 - partnerství obce se soukromou firmou, která pravidelně dojíždí se zbožím/ službami

Předpoklad: obec dotuje dopravní náklady soukromé firmě, aby ji motivovala k pravidelnému dojíždění a nabídka zboží/služeb byla pro obyvatele zajištěna na pravidelné bázi

Příklad z praxe - město Horažďovice:

Město Horažďovice se rozhodlo, že místo financování malé kamenné prodejny finančně podpoří vznik a provoz pojízdné prodejny. Ta může za zákazníky dojíždět kamkoli bude potřeba v blízkém okolí Horažďovic, tj. může obsloužit i místní části či osady s nižším počtem obyvatel. Do této aktivity byl zapojen dobrovolný svazek obcí. Předpokládají, že budou čerpat dotaci z programu stability obnovy venkova. Kromě Horažďovic, které mají spádovou funkci předběžně projevilo zájem o služby pojízdné prodejny dalších asi 30 okolních obcí. Vedení města je toho názoru, že svým způsobem může tato služba obchod nahradit, přestože to není náhrada plnohodnotná. Jde o to nějakým způsobem zabezpečit základní potraviny těm lidem, kteří v obci trvale žijí a nejsou schopni dojet si do města nakoupit. V okolí se nachází dvanáct malých, ztrátových obchodů, většinou na území Klatovska a Domažlicka, o jejich budoucnosti je třeba rozhodnout a případně vymyslet náhradní řešení uspokojení místní poptávky, pokud by byly tyto prodejny uzavřeny.

Varianta 3 - obec vytvoří podmínky (investice do vybudování prodejny a jejího základního vybavení, elektřina, topení, plyn, regály, pokladna atd.) a provoz přenechá soukromému subjektu v místě

Předpoklady: obec nabídne prodejci snížený (nižší než je tržní cena) nebo nulový nájem, aby prodejnu v místě udržela

Možnosti: místní drobný podnikatel, spolupráce se spotřebním družstvem, které má větší síť prodejen (COOP, Včela, Hruška apod.)

Příklad z okolí Otrokovic (Zlínský kraj):

Z Nové Dědiny ve Zlínském kraji to mají lidé kousek do Otrokovic (součást zlínské aglomerace), kde je více supermarketů. Těm samozřejmě venkovský krámek úspěšně konkurovat nemůže ani cenou, ani šíří sortimentu. Vedení obce má každopádně zájem o zachování prodejny, např. kvůli seniorům, rodinám s dětmi, které nemohou ve všech případech za nákupy dojíždět. Prodejnu považují za součást venkovské kultury a také místo pro setkávání lidí. Proto má cenu obchod zachovat i za cenu její finanční ztráty. Přítomnost obchodu rovněž může ovlivnit rozhodnutí nových obyvatel, kteří zvažují, že se do obce přistěhují. Proto se obec rozhodla, že za 2 mil. Kč opraví budovu a vytvoří provozovatelům obchodu i pohostinství co nejlepší podmínky pro výkon jejich činnosti. Jak uvádí starosta obce, oprava byla plně financována z vlastních zdrojů obce, brigádnicky na stavbě vypomohli i místní občané. Dotace údajně na takový typ projektu získat v ČR aktuálně nelze. Obec nyní s provozovateli řeší, jakým způsobem se bude podílet na jejich případné ztrátě z provozu.

Dalším příkladem mohou být Zahnašovice, kde dotují místního prodejce z obecního rozpočtu už 15 let. Po zavedení EET bylo nutné příspěvek obce zvýšit. Obchod přitom otevírá jen ráno od 5 do 8 hodin. Dle místního starosty nejde o ideální stav, ale zájmem obce bylo, aby si aspoň starší obyvatelé měli kde nakoupit.

Dle vyjádření prodejní sítě COOP je hlavním důvodem uzavírání jejich prodejen nedostatek pracovních sil a růst mezd. Úbytek místní poptávky, růst mezd a provozních výdajů prohlubuje ztrátu malých prodejen. Provoz prodejen v obcích do 500 obyvatel je dlouhodobě neúnosné. Počet obyvatel v obcích stagnuje, ale náklady se zvyšují. Malé prodejny se snaží udržet tam, kde bydlí členové a zaměstnanci COOP, neboť je to pro mnohé obyvatele jediná možnost jak nakoupit potraviny. Partnerství obcí nebo dobrovolných svazků obcí na dlouhodobé bázi by jistě prospělo oběma stranám (spotřebnímu družstvu i obcím) a umožnilo by zachovat nebo obnovit alespoň část prodejen, které se blíží uzavření nebo již byly uzavřeny a zbytečně chátrají.

Varianta 4 - obec ve vlastních prostorách sama provozuje prodejnu, zaměstná pokladní, prodavače