dnes je 22.8.2019
Input:

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4118/2016

16.4.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9.5
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4118/2016

Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Alexandra Kalandarišvili

Důležitou záležitostí rozumí taková záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

V souladu s ust. § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) (dále jen „ZOVB”), mohl vlastník, který byl při hlasování na shromáždění přehlasován, pokud šlo o důležitou záležitost, požádat soud, aby o ní rozhodl. Toto právo mohl vlastník jednotky využít do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikalo. Aby se vlastníci jednotek neobraceli na soud ve vztahu ke všem rozhodnutím společenství, u kterých byli přehlašování, ZOVB výslovně stanovil, že se pro úspěšnost daného návrhu muselo jednat o důležitou záležitost. Co se rozumí pod pojmem důležitá záležitost, nebylo výslovně v ZOVB upraveno, k této otázce se nicméně opakovaně vyjádřili ve své judikatuře vyšší soudy. Nejvyšší soud ve výše zmíněném usnesení pak shrnul, že důležitou záležitostí ve smyslu ust. § 11 odst. 3 ZOVB je taková záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

Uvedená judikatura je uplatnitelná i ve vztahu k ust. § 1209 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník”), který stanoví, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Občanský zákoník nicméně zkrátil lhůtu, ve které se přehlasovaný vlastník musí na soud obrátit, a to do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jinak jeho právo zaniká. Stejně jako ZOVB, ani občanský zákoník pojem „důležitý důvod” nedefinuje, je tudíž potřeba se zaměřit k jeho vyložení právě na relevantní judikaturu.

Text celého Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2017 sp. zn. 26 Cdo 4118/2016

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobců a/ JUDr. E. M., P., b/ GASTON, s.r.o., se sídlem ve Zlíně, Kvítková 4703, IČO 42340187, c/ M. T., P., d/ L. T., P., e/ RLS Property spol. s r.o., se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, IČO 24660973, f/ K. P., P., g/ Ing. V. K., P. – K., a h/ D. K., P. – K., všech zastoupených JUDr. Jiřím Marvanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, proti žalovanému Společenství pro dům Vodičkova čp. 710, Praha 1, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 710/31, IČO 28491637, zastoupenému Mgr. Martinem Bendíkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 655/1, o vyslovení neplatnosti části usnesení shromáždění vlastníků jednotek ze dne 8. srpna 2012, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 15/2013, o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2016, č. j. 14 Cmo 209/2014-75, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku