dnes je 29.3.2024

Input:

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

10.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.7.1
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Ing. Božena Künzelová

Dohoda o provedení práce

V souladu se zákoníkem práce může zaměstnavatel uzavřít dohodu o provedení práce (dále jen "DPP") s fyzickou osobou, pokud předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin ročně. Nerozlišuje se, zda se jedná o jednorázovou práci či opakovanou činnost, jediným kritériem je počet hodin. Zaměstnanec může mít s jedním zaměstnavatelem uzavřeno více dohod, ovšem za jeden kalendářní rok součet odpracovaných hodin ze všech DPP nesmí pro jednoho zaměstnavatele překročit celkem právě zmíněných 300 hodin. DPP je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně s tím, že jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

Zaměstnanec činný na základě DPP je účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, ve kterém mu byl zúčtován započitatelný příjem (odměna z dohody) v částce vyšší než 10 000 Kč. Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém poprvé po uzavření této dohody začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jimž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Zaměstnanec činný na základě DPP je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více DPP a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku vyšší než 10 000 Kč, pro účely posuzování vzniku zaměstnání v oblasti nemocenského pojištění se tedy při posuzování vzniku zaměstnání v případě více DPP u jednoho zaměstnavatele započitatelné příjmy z těchto dohod sčítají. Odměna z dohody zúčtovaná do kalendářního měsíce, v němž již dohoda o provedení práce netrvala, se považuje pro účely účasti na nemocenském pojištění za odměnu z dohody zúčtovanou do posledního kalendářního měsíce, v němž tato dohoda trvala.

Pro účely zdravotního pojištění jsou osoby činné na základě DPP považovány za zaměstnance, jestliže v daném kalendářním měsíci dosáhnou výše příjmu alespoň 10 001 Kč. Pokud osoba činná na základě DPP dosáhne v kalendářním měsíci příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč, je pro účely zdravotního pojištění považována za zaměstnance a za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje den, ve kterém poprvé po uzavření DPP začala vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jimž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Má-li zaměstnanec uzavřeno více DPP u jednoho zaměstnavatele a úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci dosáhne výše uvedeného započitatelného příjmu, je zaměstnanec plátcem pojistného a odvádí se za něj pojistné na zdravotní pojištění.

Forma zdanění odměny z DPP se odvíjí jednak od skutečnosti, zda poplatník učinil či neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani, jednak od výše odměny z DPP za kalendářní měsíc. Odměna z dohody bude zdaněna buď srážkou zvláštní sazbou daně, nebo zálohovou daní. Dani vybírané srážkou ve výši 15 % podle zvláštní sazby daně podléhají příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž souhrnná výše u téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti (dále jen "DPČ") může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Na jejím základě nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (čili práce může být sjednána maximálně na poloviční pracovní úvazek).

DPČ je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. Jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci. V DPČ musí být uvedena sjednaná práce, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se uzavírá. Dohoda může být uzavřena jak na dobu určitou, tak i dobu neurčitou. Není-li sjednán způsob zrušení DPČ, je možné ji zrušit s patnáctidenní výpovědní dobou. Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatních termínech určených u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, případně jednorázově po provedení pracovního úkolu (opět v nejbližším výplatním termínu). Obecně lze ovšem tyto záležitosti nastavit dohodou i jinak.

Zaměstnání se z hlediska účasti na nemocenském pojištění dělí na zaměstnání malého rozsahu, ostatní zaměstnání a zaměstnání konané na základě DPP. V souladu se zákonem č. 187/2006 sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o nemocenském pojištění"), se zaměstnáním malého rozsahu rozumí zaměstnání, kdy sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc je nižší než částka rozhodná pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem") nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Rozhodný příjem v současné době činí 3 000 Kč (poznámka: očekává se, že od roku 2021 by mohl rozhodný příjem činit 3 500 Kč, neboť se stanoví ve výši 1/10 průměrné mzdy zaokrouhlené na celých 500 Kč směrem dolů). Ostatním zaměstnáním je zaměstnání, které není zaměstnáním malého rozsahu a není vykonáváno na základě DPP. Sjednanou částkou se rozumí zaručený příjem, který obdrží zaměstnanec v kalendářním měsíci, bude-li pracovat ve sjednaném rozsahu. V praxi je v některých případech obtížné rozlišit, o který typ zaměstnání se jedná – zda jde o zaměstnání malého rozsahu anebo o zaměstnání ostatní. Odměny z DPČ obecně podléhají odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, dosáhne-li výše měsíční odměny alespoň rozhodného příjmu, který činí 3 000 Kč. Jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec musejí být registrováni u příslušné zdravotní pojišťovny i příslušné správy sociálního zabezpečení. Z uvedeného vyplývá, že ze sjednané či zaúčtované měsíční odměny do výše 2 999 Kč se neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění.

Zdanění daní z příjmů fyzických osob je obdobné jako u odměn členů volených orgánů (viz výše).

Závislá činnost versus příležitostná činnost

Někdy se lze v praxi setkat s mylným názorem společenství vlastníků, že jakékoliv příjmy do 30 000 Kč za rok se nemusejí zdanit podle zákona o daních z příjmů a že je možné některé drobné činnosti v domě (např. drobné opravy a údržbu či úklid společných prostor) řešit tzv. příležitostnou činností ve smyslu zákona o daních z příjmů. V této souvislosti je třeba upozornit, že je nezbytné pro účely zákona o daních z příjmů rozlišovat mezi jednotlivými druhy příjmů.

Příjmy ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 ZDP jsou také příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, a příjmy z odměny člena orgánu právnické osoby. Závislá práce je definována v ustanovení § 2 ZP a rozumí se jí práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Ve smyslu ustanovení § 3 ZP může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu (tedy v pracovním poměru nebo v právních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr), není-li upravena zvláštními právními předpisy. Podle judikatury jsou znaky závislé práce zejména soustavný charakter práce, osobní výkon práce a pobírání odměny, výkon práce podle pokynů zaměstnavatele, určování a

Nahrávám...
Nahrávám...