3.4.9.2
Zrušení údaje o místě trvalého pobytu evidovaného v rozporu se skutečným stavem
Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Monika Vavříková
Právo na svobodnou volbu pobytu je jedním ze základních práv každé osoby. Jeho nedílnou součástí je však také právo na to, aby na konkrétní adrese neměly přihlášeno své místo trvalého pobytu osoby, které pro to nesplňují či přestaly splňovat zákonné podmínky. Níže vám přiblížíme, jak lze toto právo v praxi naplnit.
Základním právním předpisem, který problematiku místa trvalého pobytu upravuje, je zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel (dále jen "Zákon"). Úvodem je třeba upozornit, že námi poskytnutý výklad je zaměřen na práva a povinnosti státních občanů ČR (tito dále jednotlivě jen jako "občan" či "osoba").
Státní správu na tomto úseku vykonávají tzv. ohlašovny, kterými se rozumějí obecní úřady, v hlavním městě Praze a v dalších územně členěných statutárních městech pak úřady městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst.
NahoruMísto trvalého pobytu
Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít pouze jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným či evidenčním, popřípadě číslem orientačním a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (pro zjednodušení dále jen jako "nemovitost"). V Zákonem stanovených případech může být místem trvalého pobytu i sídlo ohlašovny či sídlo zvláštní matriky.
K přihlášení místa trvalého pobytu na adrese konkrétní nemovitosti musí občan doložit, že je buď vlastníkem dané nemovitosti, nebo že mu svědčí oprávnění nemovitost užívat (např. na základě nájemní smlouvy), nebo že mu svědčí alespoň souhlas osoby oprávněné nemovitost užívat (např. pokud se jedná o partnera nájemce, se kterým sdílí domácnost). Z toho plyne, že vlastník (resp. pronajímatel) nemovitosti nemůže svým nesouhlasem zabránit tomu, aby k přihlášení místa trvalého pobytu nájemce na adrese nemovitosti došlo. Je tomu tak proto, že dle ustanovení § 10 odst. 2 Zákona z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k dané nemovitosti ani k jejímu vlastníkovi.
Pokud na straně přihlášené osoby dojde k takové změně poměrů, že jí k nemovitosti přestane svědčit právo vlastnické, právo užívací nebo souhlas osoby oprávněné nemovitost užívat, a zároveň tato v nemovitosti již nebydlí, měla by změnu místa svého trvalého pobytu neprodleně ohlásit v příslušné ohlašovně. Ne vždy tomu tak však je, v důsledku čehož mohou vznikat nepříjemné situace. Tou nejobávanější je možnost, že proti přihlášené osobě bude zahájeno exekuční řízení a exekutor se ve víře v údaje uvedené v evidenci obyvatel dostaví na stále nezměněné místo jejího trvalého pobytu a provede zabavení majetku v něm umístěném.
Na tomto místě je vhodné upozornit na ustanovení § 10 odst. 8 Zákona, které dává vlastníkovi nemovitosti možnost zjistit, které osoby mají na adrese jeho nemovitosti přihlášeno své místo trvalého pobytu. Na základě písemné žádosti mu příslušná ohlašovna do vlastních rukou doručí sdělení obsahující požadované informace.
NahoruJak se lze bránit?
Aby bylo možno shora popsaným situacím účinně předcházet, stanovil zákonodárce v ustanovení § 12 Zákona několik způsobů, jak lze údaj o místu trvalého pobytu zrušit i bez součinnosti přihlášené osoby. Našemu tématu odpovídá způsob popsaný v odst. 1 písm. c) tohoto ustanovení, kdy ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, pokud přihlášené osobě zaniklo užívací právo k nemovitosti (či její vymezené části) a tato osoba zároveň nemovitost (či její vymezenou část) neužívá (dále jen "zákonné…
