Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A

323/2025 Sb., Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele

  • A
  • A
č. 323/2025 Sb., Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
ZÁKON
ze dne 23. července 2025
o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)  Tento zákon upravuje jednotné měsíční hlášení jako prostředek, kterým zaměstnavatel vůči některým orgánům veřejné moci souhrnně plní své povinnosti sdělovat údaje o sobě a o svých zaměstnancích vyplývající mu z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu.
(2)  Tento zákon dále upravuje
a)  způsob sdělování hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců,
b)  předávání hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců některým orgánům veřejné moci,
c)  vzájemnou komunikaci některých orgánů veřejné moci a zaměstnavatelů při sdělování hlášených údajů a údajů vedených v evidenci zaměstnavatelů a evidenci zaměstnanců,
d)  evidování hlášených údajů a údajů o zaměstnavatelích a zaměstnancích a jejich uchovávání.
§ 2
Zaměstnavatel
Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)  zaměstnavatel podle zákoníku práce,
b)  zaměstnavatel podle zákona o nemocenském pojištění,
c)  zaměstnavatel podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)  zaměstnavatel podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
e)  plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, nebo
f)  zaměstnavatel podle zákona o zaměstnanosti.
§ 3
Zaměstnanec
(1)  Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)  zaměstnanec podle zákona o nemocenském pojištění,
b)  zaměstnanec podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c)  fyzická osoba, kterou zaměstnavatel podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zaměstnává nebo k níž je ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
d)  poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, nebo
e)  zaměstnanec podle zákoníku práce.
(2)  Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba uvedená v § 87 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.
§ 4
Zaměstnání
(1)  Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí
a)  základní pracovněprávní vztah podle zákoníku práce,
b)  služební poměr podle zákona o státní službě,
c)  služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků v činné službě, nebo
d)  jiný právní vztah, s nímž je spojena povinnost zaměstnavatele sdělovat údaje některým orgánům veřejné moci způsobem stanoveným tímto zákonem.
(2)  Je-li mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem více právních vztahů podle odstavce 1, považuje se za zaměstnání jednotlivě každý z nich.
(3)  Dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání se pro účely tohoto zákona rozumí
a)  den nástupu do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění,
b)  den nástupu k výkonu práce podle zákona o zaměstnanosti, nelze-li použít den podle písmene a),
c)  den, kdy pro účely zákona o daních z příjmů vznikla zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci plnění, nelze-li použít den podle písmene a) nebo b), nebo
d)  den, kdy zaměstnavatel