Ivan Bartoš reagoval na otevřený dopis ČKAIT převážně technickými a právními argumenty podpořenými legislativními pravidly. Ačkoliv jeho odpovědi jsou logické a dobře podložené, méně se zaměřuje na praktické problémy, s nimiž se inženýři a projektanti setkávají v každodenní praxi. To může vést k pocitu, že některé reálné obavy nebyly dostatečně zohledněny nebo zodpovězeny.
Retroaktivita nového stavebního zákona
- Argument ČKAIT: Komora vyjádřila obavu ohledně retroaktivních účinků nového stavebního zákona a žádala o přechodné období do roku 2027, kdy by bylo možné žádat o povolení staveb podle starých předpisů.
- Odpověď ministra: Bartoš jednoznačně odmítá tvrzení o retroaktivitě, vysvětluje, že novela stavebního zákona přinesla naopak zmírnění přechodných ustanovení, a argumentuje, že není možné ani běžné prodlužovat platnost starých pravidel. Argumentace je zde velmi důkladná a legislativně podložená. Ministrova odpověď jde do hloubky, kdy nejen vysvětluje, proč žádost komory nelze vyhovět, ale také popisuje, že změny již byly avizovány od roku 2019, a tedy komora měla dostatek času na přípravu.
Složitost procesu povolování staveb
- Argument ČKAIT: Komora navrhovala, že nový zákon komplikuje povolovací procesy a navrhuje návrat ke starému systému povolování staveb.
- Odpověď ministra: Ministr vysvětluje, že nový zákon v podstatě jen slučuje některé procesy (územní a stavební řízení), což by mělo zjednodušit celý proces. Dále vysvětluje, že nový systém nezavádí zásadní změny v okruhu účastníků ani požadavcích na dokumentaci. Argumentace je zde opět důkladná, kdy ministr krok za krokem vysvětluje výhody nového systému a odmítá návrat ke starému, jelikož by podle něj žádné zjednodušení nepřinesl.
Možnost změny smluv a jejich dopad na projektovou dokumentaci
- Argument ČKAIT: Komora poukázala na problémy s již uzavřenými smlouvami, které neodpovídají novým předpisům, a žádala o řešení.
- Odpověď ministra: Ministr podrobně vysvětluje, že zákon o veřejných zakázkách umožňuje změny smluv, a to i v případě nepředvídatelných okolností až do 30 % hodnoty zakázky. Uznává, že vyjednávání může být komplikované, ale argumentuje, že již od roku 2021 bylo jasné, že nový stavební zákon vstoupí v platnost, a zadavatelé mohli tuto skutečnost ve smlouvách zohlednit. Tento bod je zpracován detailně s konkrétními odkazy na příslušné paragrafy zákona.
Vyhláška o dokumentaci staveb
- Argument ČKAIT: Komora žádala o novelizaci vyhlášky č. 131/2024 Sb., která upravuje dokumentaci staveb.
- Odpověď ministra: Ministr připomíná, že samotná vyhláška vznikla ve spolupráci s ČKAIT, přičemž někteří členové komory přímo pracovali na jejím vytvoření. Zde se obrací přímo na komoru s výzvou, aby návrh na případné změny dokumentace sama předložila, pokud to považuje za nezbytné. Zde je odpověď ministra otevřená a ukazuje na možnost další spolupráce.
Portál stavebníka
- Argument ČKAIT: Komora pravděpodobně poukazovala na problémy s portálem stavebníka.
- Odpověď ministra: Ministr podrobně vysvětluje, jak portál funguje, a informuje o budoucích plánech na jeho vylepšení, včetně přihlašování a evidence autorizovaných osob. Tento bod je zpracován poměrně detailně, ale spíše z technického hlediska než z pohledu uživatelské přívětivosti.
Co ministr nezmínil nebo zcela zanedbal
- Dopad nového zákona na praxi: Ministr se zabývá technickými aspekty zákona a vyhlášek, ale nezaměřuje se tolik na konkrétní obavy praxe, například jak změny reálně ovlivňují procesy na stavbách a komunikaci mezi investory a projektanty. Odpověď zůstává na úrovni právního výkladu a technických detailů, aniž by se pokusil přímo řešit praktické dopady na členy komory.
- Ekonomické a časové dopady: Ministr se nezabývá ekonomickými či časovými náklady, které mohou změny přinést, ani konkrétními obtížemi, se kterými se mohou inženýři a projektanti při přechodu na nový systém potýkat.
NahoruOdpověď ministra Bartoše na otevřený dopis ČKAIT
Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš reaguje na otevřený dopis předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne 14. srpna 2024.
Vážený pane předsedo,
předně mi dovolte poděkovat za Váš dopis. Zpětnou vazbu považuji za velmi důležitou, zvlášť od České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jelikož právě pohled od projektantů je pro rozvoj stavebnictví klíčový. Jsem rád, že spolu na pracovní úrovni často komunikujeme a můžeme si sdělovat naše pohledy na věc.
K Vaší žádosti o urychlené legislativní změny k odstranění retroaktivních účinků zákona musím uvést, že nový stavební zákon nepůsobí retroaktivně, naopak novelou nového stavebního zákona (zákon č. 152/2023 Sb.) došlo ještě k dalšímu zmírnění účinků nového stavebního zákona, kdy byla přidána další dodatečná přechodná ustanovení. Původní stavební zákon schválený v roce 2021 přechodná ustanovení například k dokumentacím vůbec neobsahoval. K Vaší žádosti o přechodné ustanovení, aby až do 30. 6. 2027 bylo možné žádat o povolení stavby podle starého stavebního zákona (tedy např. o územní rozhodnutí, stavební povolení atd.) sděluji, že uvedené není právně možné. Je zcela standardní legislativní technikou, že od určitého data nabude nová právní úprava účinnosti a od tohoto data je nutné novou právní úpravu aplikovat v praxi a pouze již zahájená řízení se ošetří přechodnými ustanoveními právě za účelem, aby právní úprava nepůsobila retroaktivně.
Zároveň je nutné sdělit, že aplikace procesů podle starého stavebního zákona by nepřinesla žádnou výhodu, jelikož pokud se budeme bavit pouze o procesní stránce věci, pak oproti starému stavebnímu řízení nedochází k žádným zásadním změnám. Nové řízení o povolení záměru věcně vychází ze starých procesů (tzn. jde především pouze o sloučení územního a stavebního řízení), ale stále platí, že nové řízení o povolení záměru má obdobný okruh účastníků řízení, pro žádost o povolení je nutné obstarat obdobné podklady a i samotné posuzování stavebního řízení je de facto totožné, pouze v rámci jediného řízení dochází k tomu, že stavební úřad stavbu zároveň umístí i povolí. Naopak je nutné jednoznačně konstatovat, že nová právní úprava je jednodušší z důvodu snížení počtu podkladových aktů, kdy závazná stanoviska týkající se ochrany životního prostředí jsou integrována do jednotného enviromentálního závazného stanoviska a další závazná stanoviska jsou integrována v rámci koordinovaného závazného stanoviska. Aplikace procesů podle starého stavebního zákona tedy nedává věcný význam, jelikož by nedošlo k jakémukoliv zjednodušení procesu.
V tomto ohledu je dále nutné konstatovat, že neplatí tvrzení, že ČKAIT nemohl předpokládat, jaká právní úprava bude platit, a tudíž se na novou právní úpravu připravit. Věcný záměr nového stavebního zákona byl vládou ČR schválen již dne 24. 6. 2019. V rámci věcného záměru zákona bylo zřejmé, že dojde k integraci jednotlivých povolovacích procesů a bude existovat jednotné povolení záměru. V tomto ohledu byl následně nový stavební zákon schválen (2021) a na uvedeném nic nezměnila ani novela nového stavebního zákona z minulého roku. Naopak, jak již bylo sděleno, novela z minulého roku množství přechodných ustanovení přidala, aby došlo ke zmírnění účinků nového stavebního zákona. ČKAIT byl v rámci procesu přípravy jak věcného záměru zákona, tak i samotného nového stavebního zákona opakovaně konzultován a zástupci ČKAIT se přímo na přípravě zákona podíleli, a to například prostřednictvím pracovní skupiny pro hmotné stavební právo, kterou k tomuto účelu zřídilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud tedy v rámci Vašeho dopisu sdělujete, že nyní uzavřené smlouvy neodpovídají novému stavebnímu zákonu, bylo uvedené řešitelné, kdy do smluv uzavíraných od roku 2019, kdy bylo zřejmé, jak bude nová právní úprava vypadat, bylo možné zakomponovat ustanovení, že pokud se v době plnění zakázky změní právní úprava, automaticky se smlouva bude posuzovat podle nových procesů v novém stavebním zákoně.
Co se týká případné nutnosti upravit dříve uzavřené smlouvy na zpracování projektové dokumentace, pokud jejich předmětem bylo např. zpracování DUR a u nichž nebylo z nejrůznějších důvodů požádáno o územní rozhodnutí před 1. 7. 2024, má zadavatel k dispozici možnost měnit smlouvu za podmínek § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek. Jak je známo, má zadavatel možnost uzavřít dodatek v režimu tzv. de minimis změny do 10 % ceny původní smlouvy dle § 222 odst. 4 (při respektování dalších podmínek tohoto ustanovení). Pro větší změny je k dispozici, jak sám uvádíte, § 222 odst. 6, který umožňuje změnu z nepředvídaných důvodů až do 30 % původního závazku (při vzájemném započítávání víceprací a méněprací). Uvažovat by se za určitých podmínek dalo i o využití § 222 odst. 5 (změny nezbytné k dokončení díla). Samozřejmě si uvědomuji, že změna smlouvy vyžaduje souhlas obou stran a jednání může být v některých případech komplikované, nicméně jak již bylo uvedeno výše, nejpozději od roku 2021 mohli zadavatelé počítat s tím, že nový stavební zákon nabude účinnosti a tuto otázku do smluv promítnout (např. v podobě tzv. vyhrazené změny dle § 100 zákona o zadávání veřejných zakázek). Splnění podmínek pro možnost změny na plnění veřejné zakázky je však nutno posoudit v každém konkrétním případě. Odbor strategií, práva a elektronizace veřejných zakázek MMR je v rámci své metodické činnosti v případě potřeby připraven pomoci zadavatelům i projektantům s posouzením těchto otázek.
Co se týče žádosti o novelu vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, pak zde je nutné konstatovat, že celá tato vyhláška byla vytvořena ve spolupráci se ČKAIT, přičemž někteří členové ČKAIT přímo uzavřeli s MMR smlouvu a jako konzultanti se přímo na vytvoření vyhlášky podíleli. Například příloha vyhlášky, která stanovuje obsahové náležitosti dokumentace pro provádění stavby, byla z velké části tvořena členy ČKAIT a ministerstvo do tohoto procesu zasahovalo spíše minimálně, jelikož MMR uznává, že ČKAIT sdružuje odborníky z praxe a je tedy primárně jejich odpovědností stanovit si, podle jaké dokumentace bude stavba realizována. Zároveň v rámci meziresortního připomínkového řízení byly akceptovány všechny zásadní připomínky od ČKAIT, přičemž například celá příloha č. 13 vyhlášky byla vytvořena pouze na výslovnou žádost ČKAIT.
Co se týče členění vyhlášky o dokumentaci staveb, pak vyhláška obsahově vychází z dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů a svojí strukturou odpovídá zmocnění dle § 158 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň je nutné sdělit, že částečně rozdílné členění jednotlivých příloh není chybou, nýbrž došlo k němu z důvodu koordinace s Ministerstvem dopravy, jelikož příloha č. 4 obsahuje náležitosti dokumentace pro povolení stavby v případě souboru staveb. Dokumentace pro povolení stavby v případě souboru staveb musí zahrnovat také požadavky na dokumentaci staveb dopravní infrastruktury, přičemž zde členění rámcově vychází z přílohy č. 11 již zrušené vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Samozřejmě lze přílohu č. 4 využít i pro jiné než dopravní stavby. V takovém případě se projektová dokumentace části D zpracovává po objektech a souborech technických nebo technologických zařízení a dokumentace každého objektu se zpracovává obdobně podle požadavků stanovených v dokumentaci pro povolení záměru příslušného objektu.
Rovněž otázka vytvoření specifického rozsahu dokumentace pro zadání stavebních prací (který by byl užší než rozsah dokumentace pro provádění stavby) byla s ČKAIT opakovaně diskutována s tím, že pokud si to praxe vyžádá, bude v tomto směru…
dostupný obsah
