MMR představilo dashboard o bydlení. Tato data jsou přehledně vizualizována a vysvětlena v dashboardu o bydlení, který bude sloužit kromě státu i odborné a laické veřejnosti. MMR klade velký důraz na robustní datovou a analytickou základnu. Data v dashboardu bude průběžně aktualizovat.
Posílení investic do bydlení i sběr dat a jejich analýza je jednou z hlavních priorit Ministerstva pro místní rozvoj, rozvíjí databázi o bydlení, sbírá data o cenách nemovitostí a nájmů, vydává vlastní indikátory dostupnosti bydlení, díky kterým lze prioritizovat a cílit investice státu. Dashboard dostupnosti bydlení najdete zde.
„Bydlení je jedna z mých největších priorit. Jeden z cílů je nastartovat investice do dostupného nájemního bydlení. A já si troufám říct, že po zhruba dvou letech – ne úplně jednoduché práce a vyjednávání – tu s kolegy vyhlížíme cílovou pásku. Základem pro rozhodování v oblasti bydlení jsou především solidní data. Díky širokému analytickému záběru víme jak o problémech, které v oblasti bydlení máme, ale i o jejich rozsahu nebo územních specificích. Některá data má stát k dispozici vůbec poprvé. Kromě vlastnického bydlení se soustředíme i na bydlení nájemní,“ zahájil setkání s novináři vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
„Dali jsme dohromady data z ověřených zdrojů, která ukazují problematiku dostupnosti bydlení v pěti různých indikátorech. Dva z nich, ty úplně základní, máme v členění dle obcí s rozšířenou působností. Bereme průměrné příjmy v daném území a dáváme je do poměru s průměrnou cenou nemovitosti a průměrným nájmem. Zde jsme založili časovou řadu a budeme sledovat a komentovat vývoj. Další tři indikátory jsme mohli zpětně dopočítat za dvacet let, na webu najdete jejich vývoj,“ uvedl vedoucí oddělení analýz a strategie bytové politiky MMR Štěpán Ripka.
Nedostupnost bydlení je problém v celé Evropě. Jak ukazují statistická data, průměrné výdaje na bydlení tvoří v ČR podle výpočtu MMR 23 % čistých příjmů domácností, napříč EU je to 20 %. Ze sousedních států vydávají na bydlení menší část svých příjmů v Polsku, Rakousku a na Slovensku (18 až 19 %). Naopak třeba německé domácnosti na bydlení vynakládají více (25 %). Větší část svých příjmů vydávají na bydlení domácnosti v Nizozemsku, Švédsku, Norsku, Dánsku nebo Lucembursku, kde je to mezi 23–28 %. Nejvíc je to pak v Řecku (35 %). Za domácnosti nadměrně zatížené výdaji na bydlení považujeme ty, které na bydlení vydávají více než 40 % svých čistých příjmů. Nadměrně zatížených výdaji na bydlení je v ČR podle výpočtu MMR 13 % domácností, napříč EU to je 9 %.
Průměrná česká domácnost potřebuje na koupi bytu o velikosti 60 m2 5 svých čistých ročních příjmů. Na pronájem stejného bytu by průměrná domácnost vynaložila 26 % svých čistých příjmů. „Díky množství shromážděných dat se můžeme na tuto otázku podívat z různých úhlů a v detailu. Velké rozdíly jsou v ČR mezi regiony. Podle dat ministerstva je nejméně dostupné bydlení v Praze, kde domácnosti potřebují 8 svých čistých ročních příjmů na koupi bytu a 34 % svých čistých příjmů na jeho pronájem. Následuje Brno s potřebou více než 7 ročních čistých příjmů na koupi a 31 % na pronájem. Ve městech je i přes vyšší příjmy bydlení hůře finančně dostupné. Nejnižší hodnoty, do…
dostupný obsah
