Vláda schválila dlouhodobou strategii renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých.
Materiál obsahuje zhodnocení fondu budov v ČR v rezidentním či nerezidentním sektoru; metodiku stanovení úspory energie pro modelování scénářů renovace budov; scénáře možného vývoje renovace fondu budov s orientačními milníky pro roky 2030, 2040 a 2050; volbu scénáře vývoje renovace budov naplňovaného Českou republikou v následujícím období; zhodnocení bariér v rezidentním, soukromém i veřejném sektoru; strategii ČR na podporu realizace optimálního scénáře.

Vybíráme z některých bodů materiálu, který najdete celý na konci textu ke stažení.
NahoruPřehled fondu budov
Veřejný sektor

Záznamy za budovy veřejného sektoru obsahují i kategorii „Budovy bytové ostatní“ – ty vcelkovém součtu tvoří 3,6 % (2 mil. m2) z celkové podlahové plochy veřejných budov. Zde není jasné, zda tyto budovy nefigurují i v kategorii bytových domů vlastněných obcemi/státem. Nicméně z důvodu, že se jedná o malé množství budov, byly tyto budovy ponechány zde jako součást veřejných budov.
Soukromý sektor
Budovy sektoru pro podnikání představují zbytek nebytových budov. Jedná se tedy orozdíl mezi celkovým počtem nebytových budov (jejich podlahovou plochou) a počtem veřejných budov.To představuje 495381 budov o celkové podlahové ploše 177 mil. m2.
NahoruScénáře možného vývoje renovace fondu budov



NahoruBariéry v rezidenčním sektoru
Hodnocení vlastnických vztahů vrezidenčním sektoru
V kategorii rezidenčního sektoru se průzkum zaměřil na dva typy budov a čtyři typy vlastnictví. V ČR celkově převažuje soukromé vlastnictví bytů, kdy cca 70 % populace žije ve vlastním bydlení. Nejvýrazněji je vlastnické bydlení rozšířeno na poli rodinných domů.




Zjištění z průzkumu u vlastníků rodinných domů
U rodinných domů je vlastníkem v 94 % případů fyzická osoba (dle Sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011), proto v rámci průzkumu byli oslovováni pouze vlastníci rodinných domů. Více než polovina respondentů v posledních 5 letech realizovala na svém domě 2 a více opatření. Majitelé rodinných domů však nejčastěji renovují svépomocí, za vlastní našetřené peníze a postupně. Majitelé nejsou zvyklí využívat služeb stavebních firem, půjčovat si peníze nebo si žádat o dotaci. Renovují postupně, část po části tak, jak si zrovna našetří dostatek prostředků. Ze strany skupiny těchto vlastníků je snaha uskutečnit renovaci s minimem administrativních úkonů, tzn. provést renovaci mimo schvalovací režim zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Z tohoto důvodu je pro stát problematické získat přehled o skutečném počtu renovací. Nejdůležitějším faktorem při rozhodování o renovaci bylo zvýšení komfortu bydlení, úspory výdajů za energie a technický stav domu. Dostupná dotace pro ně není významným spouštěčem proč renovaci připravit a realizovat – využívá ji jen okolo 6 % respondentů. Administrace spojená svyřízením dotace přijde lidem ve většině případů složitá.
Na otázku, co by respondenty případně motivovalo k důkladnější renovaci, respondenti v odpovědích nejčastěji vybírali možnosti vyšší dotace pro případ rozsáhlejší a důkladnější renovace a bezúročný úvěr od státní instituce. O něco méně motivační se jeví bezúročný úvěr od komerčních bank a pomoc s přípravou dokumentace a energetické optimalizace. Nejméně motivační se pak jeví podpora účasti technického/stavebního dozoru na stavbě.
Možná cesta, jak oslovit vlastníky domů, je přes jejich motivační faktory k renovací.
Pro období 2020–2030 se tudíž ČR zaměří na zvýšení povědomí o tématu zvyšování energetické účinnosti a přijetí efektivního nakládání senergií (regulace, větrání, efektivní využívání úsporných spotřebičůatd.), jako součást každodenního života. Opatření neinvestičního charakteru budou doplněna o investiční podporu ze strany státu. Jako vhodnými nástroji k dosažení výše uvedeného cíle, ČR přijme obměnu stávajícího schématu podpory světším důrazem na využívání jiných než dotačních finančních mechanismů, např. zvýhodněné úvěry a záruky. V neposlední řadě, jak průzkum ukazuje, je potřebné zaměřit se na zajištění „administrativní jednoduchosti“ provedení renovace, jak po stránce legislativních požadavků, tak v případě přípravy podání žádosti opodporu.
Zjištění z průzkumu u vlastníků bytových domů

V kategorii bytových domů byli dotazováni jak majitelé jednotlivých bytů, tak představitelé společenství vlastníků jednotek (SVJ), představitelé bytových družstev i jednotliví vlastníci celých bytových domů. Alespoň nějakou renovací společných částí bytového domu prošlo od roku 2010 více než 2/3 bytových domů. Nejčastějším motivem renovace byla potřeba údržby domu nebo akutní řešení vzniklého problému, tzn. technický stav budovy, zlepšení vnitřního prostředí a úspora výdajů za energie. Dostupná dotace nebyla významným motivačním faktorem.
Družstevní domy vykazují komplexnější přístup – je unich častěji realizováno více opatření a to naráz (kompletní obálka budovy – okna, plášť, střecha). Pravděpodobně i díky tomu vykazuje tato kategorie vyšší finanční náročnost renovace, delší časové období potřebné pro přípravu i samotnou realizaci renovace, ale taktéž častější komplikace ve schvalování renovace i s jejím projektem v případě, že pro financování chtěli využít dotace. Na rozdíl od ostatních kategorií, zde jako hlavní motivace převažuje úspora nákladů za energie. V případě družstevního vlastnictví lze sledovat obdobné jednání jako u obcí. Ostatní kategorie častěji renovují postupně. Naprostá většina budov je renovována z vlastních prostředků z fondu oprav. Dotace byla využita pouze ve 12-20 % případů. Necelá polovina pak k dofinancování renovace využívá i komerční úvěr. Kategorie jednotlivých majitelů renovuje nejméně často, má výrazněji nižší poměr využití komerčních úvěrů při jejím financování, a takřka polovina renovací proběhne bez výběrového řízení na dodavatele a bez přítomnosti stavebního dozoru, což je méně než u ostatních kategorií. Právě utéto kategorie se výrazně projevuje nízká motivace k renovacím z důvodu účelu užití budovy, kterým je často pronájem bytových jednotek. V takovém případě vlastník není motivován k realizaci opatření ani z důvodu havarijního stavu ani potřeby snížení nákladů na energie. Průzkum ukázal, že v případě bytových domů může doba přípravy projektu dosáhnout až čtyřnásobku času na vlastní realizaci. Majitelé či správci uvšech kategorií bytových domů většinově konzultují podobu renovace s vlastníky, nájemníky či členy družstva. Renovaci většinou nikdo neblokuje.
NahoruBariéry ve veřejném sektoru
Hodnocení vlastnických vztahů v rezidenčním sektoruDo této kategorie jsou zařazeny budovy patřící obcím, městům, státu ajimi zřizovaným organizacím. Pro hodnocení této kategorie byla využita data poskytnuta ČSÚ z šetření „Budovy 1-99 Šetření nebytových budov avybraných bytových budov.“
Základní rozdělení pro potřeby renovační strategie, resp. pro hodnocení nastavení politik realizace dlouhodobé strategie, bylo určit množství (a velikost) budov, které spadají do jednotlivých kategorií veřejných budov:
- Malé obce (0 -1 999)
- Větší obce (2 000 -49 999)
- Města akraje (> 50 000)
- Stát
Analýzou dat a následnou extrapolací došlo ke zjištění počtu budov veřejné správy uvedené v tabulce „Přehled vlastníků/uživatelů budov veřejného sektoru“.


Zjištění z průzkumu veřejného sektoru
Pro potřeby průzkumu byly veřejné budovy rozděleny na 6 hlavních typologických skupin: budovy administrativní, školské, obytné, kulturní (vč. sportovních), zdravotnické a obchodní. Nejvíce budov se vyskytuje v kategoriích obytné a školské. Počty budov ve všech kategoriích výrazně stoupají s velikostí obce, což je hlavní rozdílový faktor mezi obcemi. Menší obce si budovy častěji spravují samy. Jejich správu má na starosti starosta, radní či zastupitel,…