Namísto dosavadního katastrálního zákona a zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem bude s účinností od 1. ledna 2014 platit jediný katastrální zákon, zák. č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí, čímž dojde k odstranění stávající dvoukolejnosti právní úpravy.
V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. ledna 2014 (dále jen „NOZ“), dozná český právní řád mnoho změn. Tyto změny se promítnou i do právní úpravy katastru nemovitostí, jelikož od uvedeného data bude zrušen mj. zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (tzv. katastrální zákon) a rovněž zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Namísto těchto zákonů bude s účinností od 1. ledna 2014 platit jediný katastrální zákon, zák. č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí, čímž dojde k odstranění stávající dvoukolejnosti právní úpravy.
Definice katastru nemovitostí podle nové úpravy
Definice pojmu „katastr nemovitostí“ byla de facto převzata z dosavadního katastrálního zákona. Katastr nemovitostí je tak podle ust. § 1 odst. 1 nového katastrálního zákona veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených tímto zákonem, zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.
Definice nemovitosti v NOZ
NOZ přináší novou definici pojmu „nemovitost“. Dosud podle ust. 119 odst. 2 stávajícího občanského zákoníku platilo, že nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Podle ust. § 498 odst. 1 NOZ se nemovitými věcmi rozumí pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.
Předmět evidence katastru nemovitostí
Předmětem evidence v katastru nemovitostí budou stejně jako nyní pozemky v podobě parcel, budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby, dále budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby. Co se týče bytových jednotek, ty budou podléhat evidenci ve dvojím režimu. Jednak se budou v katastru evidovat jednotky vymezené podle NOZ a jednak jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Předmětem evidence bude dále právo stavby a nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.
Zásada superficies solo cedit
Podle této zásady je stavba součástí pozemku, na němž byla postavena. Dle stávající právní úpravy však platí pravý opak, kdy stavba může být samostatnou věcí a jako taková může mít i jiného vlastníka než toho, kdo vlastní pozemek. Toto pravidlo v praxi vyvolávalo četné problémy, kdy vlastník stavby, který byl odlišný od vlastníka pozemku, neměl na „cizím“ pozemku zřízen přístup ke své stavbě apod. Z těchto situací pak vznikaly spory o zřízení věcného břemene cesty (popř. chůze, apod. – pozn.), jejichž rozhodování především zatěžovalo soudy.
Ust. § 506 odst. 1 NOZ toto dlouhotrvající pravidlo prolomuje, když nově zavádí, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.
Přechodná ustanovení NOZ
V této problematice hrají důležitou úlohu přechodná ustanovení NOZ. Podle přechodného ust. § 3054 NOZ platí, že stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti NOZ samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti NOZ vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.
V případě, že vlastnické právo k pozemku a ke stavbě svědčí odlišným osobám, použije se přechodné ust. § 3055 NOZ, podle kterého stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti NOZ ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto NOZ nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí obdobně i o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.
A konečně, podle ust. § 3058 NOZ stavba přestane být samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena, stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvím téhož vlastníka. S výjimkou staveb, které podle NOZ nejsou součástí pozemku.
Příklad: Vlastníkem pozemku je osoba A. Na tomto pozemku se nachází stavba, jejímž vlastníkem je osoba B. Okamžikem nabytí účinnosti NOZ se pro tyto osoby nic nemění, každý je i nadále vlastníkem té které nemovitosti a stavba se nestává součástí pozemku. V průběhu roku 2016 však osoba A s osobou B uzavřou kupní smlouvu o převodu vlastnictví k předmětnému pozemku, na základě které se osoba B stane vlastníkem pozemku, na kterém je stavba postavena. Okamžikem nabytí vlastnického práva k pozemku osobou B stavba přestane být samostatnou věcí a stane se součástí pozemku.
Zásada materiální publicity
Výrazné změny dozná pojetí tzv. zásady materiální publicity, která dosud nebyla uplatňována dostatečně. Smyslem této zásady je ochrana dobré víry osob, které jednají v důvěře v pravdivost a úplnost údajů zapsaných v katastru nemovitostí. Ve stávající právní úpravě je tato zásada upravena nedostatečně, kdy současná formulace v ust. § 11 stávajícího katastrálního zákona přiznává osobě jednající v důvěře v zápis v katastru nemovitostí pouze dobrou víru o tom, že stav zapsaný v katastru odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže tato osoba musela vědět, že stav zápisů v katastru skutečnosti neodpovídá.
Podle ust. § 980 odst. 2 NOZ bude nově…
dostupný obsah
