7.2.6
Roční zúčtování záloh na daň u SVJ
Ing. Zdeněk Morávek
Roční zúčtování záloh je konkrétně upraveno v § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), ale váže se k němu řada dalších ustanovení ZDP. Smyslem ročního zúčtování je, aby zaměstnanci, kteří kromě příjmů ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců nemají jiné zdanitelné příjmy, nebyli zatěžováni povinností podávat daňové přiznání. Výsledného celoročního zdanění je tak u těchto poplatníků dosaženo prostřednictvím ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, o které mohou ve stanovené lhůtě požádat svého zaměstnavatele.
Je vhodné si uvědomit, že roční zúčtování záloh v podstatě nahrazuje daňové přiznání, v obou případech je cílem stanovení výsledné daně. V obou případech také platí, že případný přeplatek na dani se poplatníkovi vrací, zásadní rozdíl je však u případného nedoplatku. Na rozdíl od daňového přiznání se totiž nedoplatek na dani při ročním zúčtování záloh nevybírá. Pravdou ovšem je, že vzhledem ke konstrukci měsíčních záloh na daň vycházejí při ročním zúčtování záloh nedoplatky na dani zcela výjimečně.
Dále bychom se zaměřili na podmínky a okolnosti, za kterých může poplatník s příjmy ze závislé činnosti, tedy zaměstnanec, požádat o roční zúčtování záloh, jak je vymezuje § 38ch odst. 1 ZDP. První podmínkou je, že se jedná o poplatníka, který pobíral v příslušném zdaňovacím období mzdu pouze od jednoho plátce nebo od více plátců postupně, jedná se o úpravu, která navazuje na § 38g odst. 2 ZDP upravující okolnosti povinného podání daňového přiznání. Pobíranou mzdou se rozumí také mzda zúčtovaná nebo vyplacená poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, to znamená, že i takto vyplacenou nebo zúčtovanou mzdu je nutné brát v potaz při rozhodování o tom, zda poplatník může požádat o provedení ročního zúčtování daně.
Další podmínkou je, že poplatník u příslušného plátce (resp. plátců, pokud měl v průběhu zdaňovacího období zaměstnavatelů více) podepsal prohlášení k dani, ve kterém současně požádá o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Je však důležité upozornit, že zaměstnanec nemá povinnost o roční zúčtování požádat s tím, že pokud nepožádá, jeho daňová povinnost je sražením záloh na daň splněna. Pokud tedy zaměstnanec splňuje podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh, ale o jeho provedení nepožádá, nemohou mu z této skutečnosti plynout žádné sankce.
O provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poplatník musí požádat nejpozději do 15. 2. po uplynutí zdaňovacího období. Pokud měl poplatník postupně více plátců v průběhu zdaňovacího období, žádost se podává u posledního z těchto plátců. Pokud zaměstnanec nestihne do 15. února po uplynutí zdaňovacího období požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může situaci vyřešit dobrovolným podáním daňového přiznání, aniž by mu ZDP tuto povinnost stanovil. Tak má fakticky možnost provést si roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění sám, a to v termínu do 1. 4. po uplynutí zdaňovacího období nebo v termínu do 1. 5. po uplynutí zdaňovacího období, pokud je daňové přiznání podáno elektronicky, nebo do 1. 7. po uplynutí zdaňovacího období, pokud toto daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce.
Poslední podmínkou pro provedení ročního zúčtování záloh je skutečnost, že poplatník nepodá nebo nemá povinnost podat daňové přiznání. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani. I poplatník, který pobíral mzdu od jednoho nebo postupně od více plátců, může mít povinnost podat daňové přiznání, typicky za existence dalších příjmů podle § 7 až § 10 ZDP vyšších než 20 tis. Kč za zdaňovací období. Blíže vymezuje podmínky pro podání daňového přiznání úprava § 38g ZDP.
Základní podmínkou, aby SVJ bylo povinno provádět roční zúčtování záloh, je skutečnost, že zaměstnanec učinil u SVJ prohlášení k dani. A zaměstnancem se v tomto případě rozumí jak zaměstnanec na pracovní smlouvu, tak i zaměstnanec na dohodu, a také funkcionáři SVJ (členové výboru, členové kontrolní komise atd.), kteří pobírají za svou činnost odměnu.
NahoruPříklad č.1
SVJ zaměstnává údržbáře, a to na DPP, který pobírá 10 000 Kč měsíčně. Jedná se o starobního důchodce, který kromě důchodu nepobírá žádný jiný příjem. Tento zaměstnanec učinil u SVJ prohlášení k dani.
V daném případě má zaměstnanec možnost požádat SVJ o provedení ročního zúčtování daně.
Současně však musíme zdůraznit, že aby mělo roční zúčtování záloh smysl, musí být odvedena nějaká záloha na daň, která může být následně předmětem přeplatku na dani. Pokud žádná taková záloha odvedena v průběhu roku nebyla, nemá taková žádost smysl.
… 
dostupný obsah
