Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Trestně právní odpovědnost orgánů společenství vlastníků

8.5.2025, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

3.4.7.2
Trestně právní odpovědnost orgánů společenství vlastníků

JUDr. Pavla Schödelbauerová

Jedná se o případy, kdy dojde k nejzávažnějšímu porušení povinností orgánů SVJ a jejich členů, jehož důsledkem může být spáchání následujících trestných činů. Na druhé straně se může stát, že i v případě, kdy je důvodné podezření ze spáchání trestného činu, nemusí být vždy skutková podstata naplněna a může nastat případně pouze odpovědnost v rovině občanskoprávní.

  • § 206 TZ, zpronevěra,

  • § 220 nebo § 221 TZ porušování povinností při správě cizího majetku,

  • § 254 TZ zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění,

  • § 209 TZ podvod, další..., např. poškozování věřitele, kterým může být SVJ, jednotliví vlastníci, třetí osoby (dodavatelé nájemci, kolemjdoucí, návštěvníci atd.).

Zpronevěra - § 206

Zpronevěra se řadí mezi majetkové trestné činy. Pachatelem tohoto trestného činu může být osoba fyzická nebo právnická (srov. § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob). Jde o osobu, které byla věc nebo jiná majetková hodnota svěřena a která si ji neoprávněně přisvojila. Cizí věc nebo jiná majetková hodnota je svěřena pachateli, jestliže je mu odevzdána do faktické moci (do držení nebo do dispozice) zpravidla s tím, aby s věcí nebo s jinou majetkovou hodnotou nakládal určitým způsobem.

O přisvojení si cizí svěřené věci pak půjde v případech, kdy pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem svěření, čímž tento základní účel zároveň maří, tzn. že výkonem kvazivlastnických práv k věci znemožňuje svěřiteli trvale navrátit věc jejímu původnímu určení. Aby se jednalo o trestný čin zpronevěry, musí pachatel přisvojením věci způsobit škodu nikoli nepatrnou, tj. v souladu s ustanovením § 138 TZ nejméně 10 000 Kč.

Primárně se bude jednat o hodnotu zpronevěřené věci v době, kdy si ji pachatel přisvojil, sekundárně též o výši účelně vynaložených nákladů na obstarání jiné náhradní věci.

Předmětem útoku je u trestného činu zpronevěry cizí věc, která ale byla pachateli svěřena, na rozdíl od krádeže, kdy si pachatel trestného činu krádeže cizí věc přisvojí tím, že se jí zmocní, tj. odejme věc z dispozice jejího vlastníka či osoby oprávněné, a vyloučí tím jeho faktickou moc nad věcí.

Protože trestný čin zpronevěry podle § 206 TZ je trestným činem úmyslným, musí úmyslné zavinění pachatele vždy zahrnovat jak přisvojení si svěřené věci, tak způsobení škody na cizím majetku. Není přitom rozhodné, vznikne-li takový úmysl pachatele při svěření věci nebo až později.

K naplnění zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 TZ není zapotřebí, aby pachatel jednal v úmyslu obstarat sobě nebo jinému z věci trvalý prospěch, tedy de facto "obohatit sebe nebo jiného", jak je tomu např. u trestného činu podvodu podle § 209 TZ. Obstarání prospěchu z věci (a to pro sebe či jiného) je znakem trestného činu zpronevěry podle § 206 TZ, proto postačí, jedná-li pachatel v úmyslu přisvojit si cizí svěřenou věc, jestliže se tento úmysl zároveň vztahuje, alespoň v eventuální formě, i ke způsobení škody na cizím majetku.

Je třeba zdůraznit, že pachatel trestného činu zpronevěry zpravidla sobě nebo jinému obstarává z věci trvalý prospěch a v tomto úmyslu také většinou jedná, avšak obstarání prospěchu z věci či jakékoli obohacení pachatele není zákonným znakem skutkové podstaty trestného činu zpronevěry podle § 206 TZ.

V případě zpronevěry je trestná i její příprava. Nemusí tedy ve skutečnosti ke zpronevěře vůbec dojít, nicméně ke spáchání trestného činu dojde i ve stadiu přípravy.

NS 6 Tdo 1056/2015

"Pokud obviněný jako statutární orgán společnosti jednal navenek s pojišťovnou o uzavření pojištění, do kterého zahrnul i své soukromé vozidlo, a pojistné si nechal proplácet z prostředků poškozené společnosti, jednal neoprávněně. Přiléhavě poznamenal státní zástupce (v podstatě ve shodě se závěry soudů nižších stupňů), že obviněný sice byl s ohledem na zastávanou funkci oprávněn jednat za společnost s.r.o., avšak realizace tohoto oprávnění musela být v souladu s příslušnými stanoveními obchodního zákoníku, stanovami společnosti a manažerskou smlouvou, což není v tomto případě svévolného odčerpávání finančních prostředků společnosti pro vlastní potřebu, jak to obviněný činil splněno."

NS 8 Tdo 1069/2015-60:

"Jestliže advokát převezme do úschovy na základě smlouvy o úschově (§ 747 až 753 OZ) finanční prostředky, které pro něj jsou cizí věcí, aby s nimi naložil způsobem ujednaným ve smlouvě, a poté s nimi naloží v rozporu se smluvními podmínkami tak, že si je přisvojí, čímž způsobí klientům (svěřitelům) škodu, jde o trestný čin zpronevěry podle § 206 TZ, a nikoliv o trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 TZ. U trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku je vznik škody spojen s nakládáním s cizím majetkem v rozporu s tím, jak byl pachatel povinen takový majetek opatrovat nebo spravovat, avšak záměrem pachatele není ani vlastní prospěch, ani prospěch nikoho jiného (srov. rozhodnutí č. 21/2002-I., II. Sb. rozh. tr.)."

NS 3 Tdo 539/2020

"O přisvojení si cizí svěřené věci se jedná v případě, kdy pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem svěření, a to způsobem, který maří základní účel svěření. Přisvojení je tedy takové nakládání pachatele s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou, které má trvale vyloučit svěřitele z dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou."

Zde je třeba upozornit na novelu zákona o advokacii, která zpřísňuje poskytování advokátních úschov a měla by přispět k ochraně důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem a minimalizovat možnost zneužívání advokátních úschov.

Schválená novela zákona o advokacii mimo jiné zvyšuje ochranu důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem a řeší problematiku advokátních úschov tak, aby se minimalizovala možnost jejich zneužívání či zpronevěr.

Hlavní změny zahrnuté v novele:

  1. Ochrana důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem
  2. Přísnější pravidla pro advokátní úschovy:
    1. Zavádí zákaz hotovostních vkladů a výběrů pro advokáta na úschovním účtu.
    2. Do zákona se nově zakotvuje Elektronická kniha úschov spravovaná Českou advokátní komorou (ČAK), která umožní lepší kontrolu nad správou úschov.
  3. Digitalizace právních úkonů:
    1. Advokáti či advokátní koncipienti získají právo činit digitální úkony vůči orgánu veřejné moci (České advokátní komoře) digitálně.
    2. Součástí změn je i úprava postupu advokáta při úředním ověřováním elektronického podpisu klienta (tzv. e-Legalizace).
  4. Změna ve výkonu profesní samosprávy advokátů (vč. možnosti distanční účasti advokátů na sněmu a přijímání usnesení sněmu mimo zasedání písemně nebo s využitím technických prostředků).
  5. Umožnění výkonu právní praxe advokátního koncipienta na zkrácený úvazek.

Novela vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 73/2025 Sb., zákon, kterým se mění zákon 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Porušení povinnosti při správě cizího majetku - § 220

Patří rovněž mezi majetkové trestné činy. Tohoto trestného činu se dopustí každý, kdo poruší povinnost uloženou mu zákonem nebo převzatou na základě smlouvy opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou. Majetkem je v daném kontextu míněn souhrn všech majetkových hodnot. Trestní odpovědnost za dané jednání se přitom odvíjí od porušení povinnosti náležitě spravovat nebo opatrovat takový cizí majetek uložené pachateli podle zákona nebo jím smluvně převzaté, avšak fakticky se uplatní jen v případech, kdy spáchaný čin současně nenaplňuje znaky některého jiného z majetkových trestných činů. Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku je totiž ve vztahu k jiným trestným činem subsidiárním a právní posouzení spáchaného činu jako tohoto trestného činu je na místě pouze tehdy, pokud nepřichází v úvahu jeho právní kvalifikace jako některého z nich. To, co je pro něj specifické a čím se liší od jednání beztrestných, je to, že pachatel porušuje povinnosti – ať už uložené zákonem, nebo převzaté na základě smlouvy – spojené se správou nebo opatrováním daného majetku, jedná na úkor tohoto majetku, resp. subjektu, jemuž patří, a tím mu působí škodu. Právě porušení těchto povinností – dopustí-li se ho pachatel v úmyslu způsobit škodu na spravovaném nebo opatrovaném majetku – je trestněprávně sankcionováno ustanovením § 220 a je podstatou trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Z logiky věci vyplývá, že pachatelem tohoto trestného činu může být jen osoba,…