Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zdravotní pojištění

26.1.2012, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

7.3.2
Zdravotní pojištění

Ing. Zdeněk Morávek

Právní úprava

Oblast zdravotního pojištění upravují zejména zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen "zákon o pojistném VZP"), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o VZP"). Menší měrou zasahují do této oblasti i další zákony, zejména z oblasti zdravotnictví, např. právní předpisy upravující činnost zdravotních pojišťoven.

Plátci pojistného

V souladu s § 4 zákona o VZP jsou plátci pojistného:

  • pojištěnci, kterými jsou zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů,

  • zaměstnavatelé,

  • stát.

SVJ tedy bude zaměstnavatelem, pokud bude mít nějaké zaměstnance, přičemž za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle § 6 ZDP. V § 5 zákon o VZP dále vyjmenovává případy osob, které sice příjmy podle § 6 ZDP mají, ale za zaměstnance se nepovažují. Těmi jsou (ve vztahu k SVJ):

  • osoby, které mají pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené,

  • osoby činné na základě dohody o provedení práce, které v kalendářním měsíci nedosáhly příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění; v roce 2012 se jedná o částku 10 000 Kč,

  • osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, které v kalendářním měsíci nedosáhly započitatelného příjmu pro účely účastni na nemocenském pojištění (2 500 Kč za kalendářní měsíc v roce 2012 – viz nařízení vlády č. 410/2011 Sb.).

Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, od roku 2012 došlo ke sladění úpravy sociálního a zdravotního pojištění, což by mělo zjednodušit aplikaci těchto předpisů i v praxi SVJ.

Předsedovi výboru SVJ je vyplácena měsíční odměna ve výši 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že odměna za výkon funkce člena výboru SVJ je odměna člena statutárního orgánu SVJ a jako taková patří v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) ZDP mezi příjmy ze závislé činnosti, členové výboru SVJ jsou zaměstnanci pro účely zdravotního pojištění. Z odměn členům výboru (platí to i pro odměny pověřenému vlastníkovi) se proto zdravotní pojištění odvádí, a protože tento zaměstnanec bude účasten i nemocenského pojištění, bude z tohoto příjmu odváděno i sociální pojištění.

Členovi výboru SVJ je vyplácena měsíční odměna ve výši 2 000 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že odměna za výkon funkce člena výboru SVJ je odměna člena statutárního orgánu SVJ a jako taková patří v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) ZDP mezi příjmy ze závislé činnosti, členové výboru SVJ jsou zaměstnanci pro účely zdravotního pojištění. Z odměn členům výboru (platí to i pro odměny pověřenému vlastníkovi) se proto zdravotní pojištění odvádí. Protože sjednaná částka nedosahuje rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, tento zaměstnanec není v příslušném kalendářním měsíci účasten nemocenského pojištění a sociální pojištění se proto z odměny tohoto člena výboru odvádět nebude.

Vyměřovací základ

Dále je pro správný odvod pojistného nutné stanovit vyměřovací základ. Vyměřovacím základem zaměstnance je v souladu s § 3 odst. 1 zákona o pojistném na VZP úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě, nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci, nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru, anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Definice vyměřovacího základu se tedy v podstatě shoduje s vyměřovacím základem pro odvod sociálního pojištění.

Minimální vyměřovací základ

Problémem ale může v případě SVJ být minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda. V řadě případů plynou od SVJ příjmy, které jsou mnohem nižší než toto minimum (v současné době 8 000 Kč), proto vzniká otázka, zda nebude nutné postupovat podle § 3 odst. 10 zákona o pojistném na VZP a rozdíl prostřednictvím SVJ doplatit.

Jsou ale případy, kdy minimální vyměřovací základ neplatí, jedná se o tyto pojištěnce (ve vztahu k SVJ):

  • plátcem pojistného je za ně stát,

  • vykonává další zaměstnání, ve kterém hradí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu a toto také SVJ…