Jednotka, někdy též nesprávně zaměňovaná za „byt“, je ústřední pojem bytového spoluvlastnictví. Úvodem ujasněme, že definice jednotky, jak ji zákonodárce pojal v roce 2014, se nemění. Jednotka tak i nadále zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Také nadále platí, že v právním řádu jsou jednotky dvojího druhu, ty dle zákona č. 72/1994 Sb. (o vlastnictví bytů) a ty dle občanského zákoníku.
Dále uveďme, že ani samotný akt převodu vlastnického práva nedoznává změn. Vlastnictví k jednotce lze i nadále převést prostřednictvím písemné smlouvy s navazujícím vkladem práva do katastru nemovitostí.
Co se však mění, jsou práva a povinnosti spojené s přechodem dluhů, které souvisejí s jednotkou.
Novela bytového spoluvlastnictví jednak staví najisto, že SVJ jako osoba odpovědná za správu domu nemá při převodu vlastnického práva k jednotce povinnost vypořádat převádějícímu vlastníku dlužné či přebývající příspěvky na správu domu ani zálohy na služby. Stejné ustanovení § 1186 NOZ následně stanoví, že na nového vlastníka jednotky (nabyvatele) přejdou dluhy dosavadního vlastníka (převodce) vůči SVJ, sestávající z příspěvků na správu domu, z plnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a ze záloh na tato plnění.
Výše popsaný přechod dluhů platí tehdy, pokud nový vlastník měl a mohl tyto dluhy zjistit. K tomu zákon ukládá převodci povinnost doložit nabyvateli potvrzení SVJ, jaké dluhy zde jsou, popř. že tu žádné nejsou. SVJ má povinnost takové potvrzení vystavit, a to buď přímo převodci, nebo i nabyvateli se souhlasem převodce. Pokud převodce takové potvrzení nepředloží či pokud jej SVJ nevydá, nastupuje pravidlo, že dluhy nepřejdou. Nelze však spoléhat jen na ono potvrzení. Pokud nabyvatel o dluzích ví nebo se o nich dozví i z jiných zdrojů, dluhy na něj při převodu jednotky samozřejmě přejdou.
NahoruPředkupní právo
Zákonné předkupní právo spoluvlastníků, které bylo v roce…
dostupný obsah
