Elektrická požární signalizace a zařízení autonomní detekce a signalizace

4.2.3.6

Elektrická požární signalizace a zařízení autonomní detekce a signalizace

Mgr. Andrea Manová

Základem bezpečného bydlení nebo provozování podnikatelské činnosti je mimo jiné také zajištění podmínek požární bezpečnosti objektů. Požární bezpečnost objektů má základní vazbu na dobu výstavby, tedy na požadavky předpisů platných v době kolaudace a na způsob užívání objektu.

Instalace elektronické požární signalizace nebo autonomní detekce a signalizace se týká především nových staveb či rekonstrukcí stávajících objektů, které nejsou prozatím tímto zařízením vybaveny. Podmínky požární bezpečnosti objektu mohou být v rámci změn užívání, přestaveb, rekonstrukcí či modernizací objektů zachovány, nebo zlepšeny. Nikdy nesmí dojít k jejich zhoršení.

Musí být instalována tam, kde je to vyžadováno, na základě posouzení požární bezpečnosti stavby (vyplývá to z požárního rizika), dále podle požadavků technických norem pro příslušné objekty, nebo v případě, že investor či uživatel rozhodli, že vzhledem k provozu objektu a hospodářským okolnostem je vhodné EPS instalovat i přesto, že v daném prostoru není nutná z hlediska požárního rizika.

Instalace EPS v objektu je vhodná také i v jiných případech, kdy včasnou detekcí případného požáru dojde k zefektivnění nebo zrychlení případného protipožárního zásahu, resp. ke zlepšení podmínek pro evakuaci osob.

EPS je důležitou součástí uceleného systému protipožární ochrany objektů. Zajišťuje včasnou a rychlou detekci vzniku požáru a následně pak předání informace o vzniku požáru jednotkám PO. Kvalitní systém dokáže včasným odhalením vzniku požáru zabránit nejen vysokým škodám, ale především uchránit lidské životy. Její instalace má především preventivní charakter. Je nutné si uvědomit, že po instalaci systému EPS do objektu je zapotřebí dodržovat určitá režimová opatření, neboť technické zařízení se nedovede plně podřídit lidskému subjektu.

Tyto systémy mohou být napojeny na další ovládaná zařízení, jako jsou stabilní hasicí systémy, systémy elektronické kontroly vstupů, systémy elektronického zabezpečení, přetlakové systémy, kouřové klapky, systémy otevírání nebo zavírání dveří, systémy vypínání elektrických zařízení a podobně.

Objekt vybavený EPS může být buď zapojen do sítě pultu centralizované ochrany (nejčastěji pult HZS), nebo musí být střežen z místa s trvalou obsluhou (místní ostraha objektu).

Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení (EPS) do provozu zabezpečuje osoba, která prováděla montáž provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům.

Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení (EPS) se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).

Provozní kniha zařízení EPS musí být uložena takovým způsobem, aby byla dostupná osobám a zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru (přednostně na ohlašovně požárů a v blízkosti ústředny). Do provozní knihy EPS se provádí záznamy o všech důležitých skutečnostech týkajících se nainstalovaného zařízení EPS. Vzor provozní knihy EPS je uveden v příloze B normy ČSN 73 0875.

Jedna ze základních podmínek, které při provozu zařízení EPS musí provozovatel dodržet, je jmenování jedné nebo více osob odpovědných za zabezpečení provádění následujících činností:

• zajištění úvodní a trvalé shody provozovaného zařízení EPS s touto normou a s požadavky oprávněných institucí,

• vypracování postupů týkajících se reakce na různé stupně poplachu, varování a jiných událostí, indikovaných zařízení EPS; tyto postupy musí být zapracovány do příslušných druhů dokumentace požární ochrany (např. požární evakuační plán, požární poplachové směrnice atd.),

• školení trvalé obsluhy hlavní ústředny zařízení EPS,

• udržování zařízení EPS v provozuschopném stavu,

• zajištění, aby žádné překážky nebránily pohybu produktů hoření směrem k hlásičům požáru,

• zajištění volného přístupu k tlačítkovým hlásičům,

• opatření zaměřená k zamezení aktivace hlásičů požáru při obrábění, svařování, řezání, kouření, topení, vaření, vypouštění spalin atd.,

• zajištění vhodného režimu provozu zařízení EPS, pokud se vyskytnou jakékoliv významné změny při užívání nebo při výstavbě objektu,

• vedení provozní knihy EPS a zapisování všech důležitých událostí, které se týkají zařízení EPS,

• zajištění provádění údržby a servisu ve stanovených časových intervalech,

• zajištění servisu zařízení EPS po vzniku poruchy, požáru nebo jiné události, která může podstatně ovlivnit systém.

Jména odpovědných osob musí být uvedena v provozní knize zařízení EPS a udržována vždy v aktuálním stavu. Pokud osoba spravující část objektu nejmenuje osobu odpovědnou za provoz zařízení EPS, potom je sama považována za odpovědnou osobou.

Některé činnosti spojené s provozováním systému mohou být smluvně převedeny na…