Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 642

 Nahoru[Promlčení úroků a opakujících se plnění]

Komentované ustanovení se vztahuje pouze na dluh, který byl uznán, nebo na právo, které bylo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci. Ustanovení navazuje na § 639 (délka a běh promlčecí doby pro uznaný dluh) a na § 641 (délka a běh promlčecí doby pro dluh či právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci). Běžná délka promlčecí doby pro uznané právo či pro právo přiznané rozhodnutím orgánu státní moci činí 10 let. Tato promlčecí doba se vztahuje i na úroky (úrok i úrok z prodlení), jež dospěly do okamžiku uznání dluhu nebo do okamžiku přiznání práva. Právní institut uznání dluhu je upraven v § 2053 a § 2054 – viz komentář k těmto ustanovením.

Úroky (úrok i úrok z prodlení) a opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva, se však promlčují v běžné, zákonem stanovené době (většinou tříleté počítané podle § 629). Opětujícím se plněním je například výživné nebo přiznaný důchod.

Judikatura

Promlčení úroku při promlčení jistiny

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 466/2004 ze dne 26. dubna 2006

Po účinném vznesení námitky promlčení nelze přiznat jistinu a úroky od okamžiku, kdy uplynula promlčecí doba ohledně práva na zaplacení jistiny. Od tohoto okamžiku se totiž právo na zaplacení jistiny stalo pouze naturálním právem, a tudíž i právo na zaplacení úroků z jistiny se od tohoto okamžiku rovněž stalo pouze právem naturálním. Jiná je však situace do tohoto okamžiku. Pokud právo na zaplacení úroků vzniklo před promlčením jistiny, je třeba promlčení práva na zaplacení úroků posuzovat samostatně.

Promlčení úroku z prodlení

Rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1676/10 ze dne 4. srpna 2010

Vzhledem k občanskoprávní povaze nároku na zaplacení jistiny posoudily soudy stejně i povahu akcesorického nároku na úrok z této jistiny, včetně promlčecí doby, která se při absenci speciální úpravy promlčení práva na úroky z prodlení v ustanovení § 13 odst. 4 transformačního zákona…