Přechod družstevního podílu v případě úmrtí jednoho z manželů

7.4.4

Přechod družstevního podílu v případě úmrtí jednoho z manželů

JUDr. Jiří Čáp

Případ: V roce 1979 byl ženatému členovi bytového družstva přidělen - po složení členského podílu - družstevní byt. Tím vzniklo společné členství manželů v družstvu a společný nájem manželů. Později se manželé rozvedli, byt zůstal v užívání rozvedeného manžela. Ten se později podruhé oženil. V r. 2016 zemřel, a jeho druhá manželka, jako dědička členského (nyní družstevního) podílu u družstva nárokuje přechod členství a vystavení nájemní smlouvy k bytu.

Domníváme se, že neoprávněně, neboť družstevní podíl nespadal do jejich SJM (tj. nebyl nabyt manžely společně za trvání jejich manželství). Ve stanovách družstva je zakotveno, že: “Společné členství manželů v družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí SJM. “. Tím by jim i vzniklo právo na uzavření smlouvy o společném nájmu manželů. Tyto podmínky splněny nebyly, družstvo odmítá druhé manželce - vdově - nájemní smlouvu vyhotovit a tato hrozí podáním soudní žaloby.

1.1.Rozhodujícím pro posouzení záležitosti přechodu družstevního podílu v bytovém družstvu v důsledku úmrtí jednoho z manželů je, zda ke dni úmrtí jednoho z manželů byli tito manželé společnými členy bytového družstva či nikoliv.

Přitom však i v případě, že se nejednalo o manžele- společné členy bytového družstva, neznamená to, že by nemohl (nikoliv však přímo ze zákona, nýbrž děděním podle ustanovení občanského zákoníku o dědickém právu) přejít družstevní podíl v bytovém družstvu na tohoto pozůstalého manžela.

Z uvedených hledisek lze postrádat v dotazu především tyto údaje:

• Především není v dotazu uvedeno, jaké listiny má bytové k dispozici v záležitosti tehdejší přeměny společného členství původních manželů (s "první" manželkou) -po rozvodu tohoto manželství - na výlučné členství rozvedeného manžela. Bytové družstvo musí mít k dispozici buď písemnou dohodu rozvedených manželů o vypořádání společného jmění po rozvodu ve vztahu k tehdy členskému podílu v bytovém družstvu, spojenému s nájmem družstevního bytu, anebo pravomocné rozhodnutí soudu v této záležitosti, podle něhož bylo zrušeno společné členství rozvedených manželů, a výlučným členem bytového družstva (a nájemcem družstevního bytu) se stal po rozvodu manželství uvedený rozvedený manžel.

• Dále není v dotazu uvedeno, na základě jakých listin tvrdí v současné době pozůstalá "druhá" manželka, že je dědičkou družstevního podílu po zůstaviteli, tedy po manželovi, který zemřel v r. 2016. Pro toto své tvrzení by musela poskytnout bytovému družstvu pravomocné usnesení o vypořádání dědictví po uvedeném zůstaviteli (které obdržela od notáře, který – jako určený soudní komisař – projednával toto dědictví), z něhož by vyplývalo, že je výlučnou dědičkou družstevního podílu v bytovém družstvu (spojeného s nájmem družstevního bytu), -pokud by se nejednalo o záležitost, že by byl družstevní podíl ve společném jmění manželů (tedy ve společném jmění zůstavitele-manžela a "druhé" manželky), kdy by připadl družstevní podíl přímo ze zákona na pozůstalou "druhou" manželku, a k tomu by bylo přihlédnuto při vypořádání dědictví. – viz dále bližší vysvětlení právní úpravy.

1.2. V odpovědi proto vycházíme z předpokladu, že je na straně tazatele (bytového družstva) spolehlivě a prokazatelně zjištěno, že po uváděném rozvodu manželů (s "první" manželkou) se rozvedený manžel skutečně stal výlučným členem bytového družstva a tudíž výlučným nájemcem družstevního bytu, a že je tedy spolehlivě prokázáno, že tehdy došlo k "přeměně" společného členství manželů v tomto bytovém družstvu na výlučné členství rozvedeného manžela. Současně vycházíme z předpokladu, že o tom má bytové družstvo k dispozici věrohodné dokumenty (buď tehdejší písemnou dohodu rozvedených manželů, anebo tehdejšího pravomocné rozhodnutí soudu).

1.3. Pokud jde o současné rozdílné stanovisko ve vztahu mezi bytovým družstvem (dále v této odpovědi též jen "BD") na straně jedné a ovdovělou "druhou" manželkou na straně druhé, předesíláme, že je takový rozpor zcela zbytečný. Přechod družstevního podílu v BD se řídí výlučně ustanoveními zákona, a to:

• jednak zvláštními ustanoveními o bytovém družstvu v zákoně o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech – zákon o obchodních korporacích, ve znění zákona č. 458/2016 Sb.- dále v této odpovědi též jen "ZOK"),

• jednak v případě přechodu družstevního podílu v BD, který byl součástí společného jmění manželů dále ustanoveními občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. – dále v této odpovědi též jen "NOZ"), jmenovitě ustanoveními NOZ o manželském majetkovém právu.

Obě strany předmětného rozporu, tedy BD a pozůstalá "druhá" manželka musí při uplatnění svých stanovisek vycházet ze zákonné úpravy, která je pro obě strany rozporu závazná (jde o kogentní zákonnou úpravu, od které se nemohou odchýlit ani stanovy BD, ani požadavky či tvrzení druhé strany).

1.4. Pokud pozůstalá "druhá" manželka v současné době tvrdí,

• že na ni ze zákona (podle § 737 odst. 2 ZOK) přešel celý družstevní podíl v BD po smrti jejího manžela v r. 2016 (což by nastalo pouze v případě, že by byli spolu se zůstavitelem-manželem společnými členy BD ke dni úmrtí manžela),

• anebo, že je (podle § 737 odst. 1 ZOK ve spojení s příslušnými ustanoveními NOZ o dědickém právu) dědičkou družstevního podílu v BD po manželovi, který zemřel v r. 2016 (jíž by se mohla stát děděním některým ze způsobů podle příslušných ustanovení NOZ o dědickém právu- § 1475 - § 1720 NOZ),

je povinna bytovému družstvu předložit a poskytnout příslušné "úřední" doklady (resp. úředně ověřené stejnopisy těchto dokladů), a to:

• buď dokládající, že v průběhu manželství (avšak nejdříve po 1. 1. 2014) se stali spolu s manželem společnými členy BD, a tedy na ni v důsledku úmrtí manžela následně v r. 2016 přešel ze zákona družstevní podíl, dosud ve společném jmění manželů. V případě uvedeném v dotazu by to bylo možné jedině v případě, že by tito manželé -rozvedený manžel a "druhá" manželka - v průběhu svého manželství, avšak až po 1. 1. 2014, si ujednali manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, tedy smluvený režim (podle § 716 – 721 NOZ- , tedy by např. ujednali, že je družstevní podíl v BD součástí společného jmění manželů, nebo by si např. ujednali uspořádání majetkových poměrů pro případ zániku manželství smrtí) přičemž pro smlouvu ujednanou mezi manžely o smluvním režimu společného jmění se vyžaduje podle § 716 odst. 2 NOZ forma veřejné listiny- v daném případě notářský zápis),

• anebo dokládající, že se tato pozůstalá "druhá" manželka stala výlučnou dědičkou tohoto družstevního podílu, pokud byl výlučným členem BD manžel, a ona zdědila tento družstevní podíl (podle ustanovení NOZ o dědickém právu např. buď děděním ze zákona, nebo děděním ze závěti, apod.).

V obou případech nemůže BD bez předložení příslušných úředně ověřených listin - (buď notářský zápis pořízený po 1. 1. 2014 o smluvním manželském majetkovém režimu, podle něhož se stal družstevní podíl v BD součástí společného jmění manželů, anebo pravomocné usnesení o vypořádání dědictví po zůstaviteli, tedy po manželovi uvedené "druhé" manželky) -akceptovat požadavky pozůstalé "druhé" manželky. – Pokud by chtěla bez poskytnutí těchto listin bytovému družstvu uplatňovat své právo cestou soudní, zajisté by jí příslušný právník předtím poučil a také seznámil s právní úpravou týkající se této záležitosti a také povinnosti doložit bytovému družstvu jí tvrzené skutečnosti.

Pro řešení vztahů mezi tazatelem- BD na straně jedné a pozůstalou "druhou" manželkou je tedy naprosto zbytečné vést jakékoliv soudní spory. Rozhodující jsou uvedené veřejné listiny, které musí obdržet BD (alespoň v úředně ověřeném stejnopisu), a jimiž se musí jak BD, tak pozůstalá "druhá" manželka řídit.

Pokud by nadále existovaly rozpory mezi BD a uvedenou pozůstalou "druhou" manželkou, bylo by nejvhodnější v součinnosti s touto pozůstalou manželkou spojit se s notářstvím, které projednávalo dědictví a projednat celou záležitost s notářem.

2.1.Jestliže rozvedený manžel, který se stal po rozvodu manželství výlučným členem bytového družstva a výlučným nájemcem bytového družstva, se později znovu oženil, nastal po uzavření tohoto manželství takový právní stav, že i nadále zůstal rozvedený manžel výlučným členem bytového družstva, oba manželé však byli ode dne uzavření manželství společnými nájemci družstevního bytu, nikoliv však společnými členy bytového družstva. Společný nájem manželů k družstevnímu bytu má totiž dvě právní formy: buď jde o společný nájem manželů spojený se společným členstvím manželů v BD (podle § 745 ZOK), anebo jde o společný nájem manželů bez společného členství manželů v BD podle § 747 ZOK, kdy je členem BD pouze jeden z manželů, (protože družstevní podíl v BD není součástí společného jmění manželů –ať na základě zákonného, nebo smluvního, anebo soudního režimu společného jmění manželů podle ustanovení NOZ o manželském majetkovém právu). V tomto případě mají oba manželé společné nájemní právo podle občanského zákoníku odvozené od práva nájmu manžela, který je výlučným členem BD. Zanikne-li členství manžela, od jehož nájemního práva bylo společné nájemní právo odvozeno, zaniká také nájemní právo druhého manžela.

2.2.K tomu je nezbytné uvést, že po dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, tj. po 1.lednu 2014, nastal –pokud jde o problematiku vzniku a zániku společného členství manželů v BD, případně přeměny společného členství manželů v BD na výlučné členství jednoho z manželů či naopak přeměny výlučného členství jednoho z manželů na společné členství obou manželů - zcela nový právní stav, vyznačující se podstatně liberálnějším legislativním řešením.

Současná právní úprava v občanském zákoníku (aniž by tomu bránila zvláštní právní úprava členství v BD v zákoně o obchodních korporacích) poskytuje podstatně širší možnosti pro projev soukromé vůle samotných manželů, pokud jde o jejich rozhodování, zda bude družstevní podíl v BD součástí společného jmění manželů či nikoliv (a zda tedy budou manželé společnými členy BD či nikoliv).

Pokud má BD ve svých stanovách uvedeno, že “Společné členství manželů v družstvu vzniká, jestliže je družstevní podíl součástí SJM“ (jak je uvedeno v dotazu), jde pouze o přesnou citaci zákonného ustanovení, (jmenovitě § 739 odst. 1 ZOK), od něhož se stanovy BD nemohou odchýlit.

Na rozdíl od dřívější právní úpravy právních poměrů BD a členství v BD v obchodním zákoníku (ve spojení se zvláštními ustanoveními o společném členství manželů v BD a o společném nájmu manželů k družstevnímu bytu v tehdejším obč. zák. ve zvláštních ustanoveních týkajících se nájmu družstevního bytu), je podle současné…