Navrhovaná revize směrnice o energetické náročnosti budov klade před sektor budov v EU dva hlavní cíle: 1) výrazně nižší emise skleníkových plynů a spotřebu energie do roku 2030 a 2) úplnou klimatickou neutralitu do roku 2050. Obsahuje také požadavek na renovaci budov, jež jsou energeticky nejnáročnější, a lepší sdílení informací o energetické náročnosti.
Emisní cíle
Všechny budovy postavené počínaje rokem 2030 mají mít nulové emise. Pro nové budovy užívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány bude požadavek na nulové emise platit už od roku 2028. Členské státy budou moci zohlednit potenciál globálního oteplování během celého životního cyklu budovy, do něhož se zahrnuje i výroba a likvidace použitých stavebních výrobků.
U rezidenčních budov budou muset členské státy nastavit opatření tak, aby průměrná spotřeba primární energie klesla do roku 2030 nejméně o 16 % a do roku 2035 alespoň o 20 až 22 %.
Pokud jde o ostatní budovy, země EU budou muset do roku 2030 renovovat 16 % těch energeticky nejnáročnějších tak, aby splňovaly alespoň minimální požadavky energetické náročnosti. Do roku 2030 by to pak mělo být 26 % energeticky nejnáročnějších budov.
Tam, kde to bude technicky a ekonomicky možné, by měly členské státy na veřejné budovy a domy s nebytovými prostory postupně – podle jejich velikosti – instalovat zařízení na výrobu solární energie. Na nově stavěné rezidenční domy by se měly solární panely začít instalovat nejpozději od roku 2030.
Postupné vyřazování kotlů na fosilní paliva
Další opatření, jež budou členské státy muset přijmout, spočívají v dekarbonizaci systémů vytápění a postupném vyřazení fosilních paliv z vytápění a chlazení budov. Do roku 2040 by se tak měly úplně přestat používat kotle na fosilní paliva.
Už od roku 2025 bude zakázáno poskytovat…