Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Ústavní soud aktuálně k vlastnictví a spoluvlastnictví

7.12.2020, Zdroj: Ústavní soud ČRDoba čtení: 4 minuty

Další nález Ústavního soudu k problematice nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Rozhodnutí ÚS ČR k zaručenému vlastnickému právu zveřejněné s právní větou.

Nález Ústavního soudu k problematice nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

(ústavně konformní výklad § 142 o. s. ř. v řízeních majících povahu iudicia duplex)

I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaromír Jirsa) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil výroky rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře, kterými bylo v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem rozhodnuto o nákladech řízení, neboť těmito výroky bylo porušeno právo stěžovatele na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

....  redakčně kráceno, celý nález najdete na odkaze níže. ...

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

Nikdo zásadně nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, a tak ani žádného ze spoluvlastníků nelze bez dalšího sankcionovat za to, že spoluvlastnictví má být zrušeno a vypořádáno, respektive za to, že byl u soudu podán příslušný návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V tomto řízení se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků (spoluvlastníků), kteří mají shodné procesní postavení (žalobců i žalovaných) a kteří předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu. Každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ a je nutno na něj pohlížet jako na projev ústavně chráněného vlastnického práva. Zahájení a vedení řízení před soudem nelze bez dalšího klást k tíži ani žalujícímu spoluvlastníku, který je inicioval, ani tomu, který se formálně ocitl na straně žalované. Spoluvlastníci sami nemohou plně ovlivnit konečné rozhodnutí soudu o způsobu vypořádání, soud jejich návrhy v tomto rozsahu není vázán, ale sám rozhodne dle zákonné posloupnosti jednotlivých způsobů vypořádání a v jejich rámci podle svého vlastního uvážení (například jak konkrétně bude společná věc rozdělena či komu bude přikázána do vlastnictví a komu bude přiznána přiměřená náhrada). V řízení jsou přitom často dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu a každý z odlišných návrhů jednotlivých spoluvlastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ. Nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech