Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí

4.5.7.1

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí

Mgr. Andrea Manová

Požární ochrana v bytových domech se řídí zákonem č. 133/1985 Sb. a jeho prováděcími vyhláškami, vyhláškou č. 246/2001 Sb. a vyhláškou č. 23/2008 Sb.

Dle těchto právních norem je každý povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost, a potřebnou věcnou pomoc.

Povinnosti vlastníků objektů a dále právnických a podnikajících fyzických osob jsou diferencovány podle míry požárního nebezpečí provozovaných činností. Dle zákona o požární ochraně se tedy provozované činnosti člení na činnosti:

bez zvýšeného požárního nebezpečí:

• bytové domy do nadzemních podlaží,

• nebytové prostory s nahodilým požárním zatížením do 120 kg/m³.

se zvýšeným požárním nebezpečím:

• stavby určené kolaudačním rozhodnutím pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,

• bytové objekty, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah,

• podzemní prostory bytových domů určené pro poskytování služeb nebo obchody s požárním zatížením 15 kg/m³ a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat 7 a více osob.

s vysokým požárním nebezpečím:

• bytové domy o patnácti a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m a činnosti, které jsou v těchto domech provozovány, i když by jinak nenaplňovaly podmínky činností s vysokým požárním zatížením.

Společenství vlastníků jednotek má povinnosti vlastníka objektu, může části pronajímat k bydlení, garážování vozidel nebo k různé podnikatelské činnosti.

Vlastník objektu je povinen po celou dobu životnosti stavebního objektu tento objekt a všechny k němu náležející části řádně udržovat k účelu, ke kterému byl zkolaudován.

Musí vést dokumentaci stavby, uchovávat ji po celou dobu jejího užívání a pravidelně ji aktualizovat dle skutečného provedení stavebních úprav. Při změně vlastnictví musí dokumentaci předat novému nabyvateli a při odstranění stavby příslušnému stavebnímu úřadu. V případech, kdy dokumentace stavby se nedochovala, anebo není v náležitém stavu, je vlastník povinen pořídit alespoň zjednodušenou dokumentaci – pasport stavby.

Vlastník zodpovídá za dodržování povinností na úseku PO ve všech společně užívaných prostorách a částech bytového domu. Odpovědnost za plnění některých úkolů na úseku požární ochrany může vlastník zapracovat do vnitřních dokumentů, např. stanov, domovního řádu, smluv o nájmu, podnájmu.

Odpovědnou právnickou osobou je společenství vlastníků, za plnění povinností na úseku požární ochrany odpovídá statutární orgán, kterým je ve smyslu občanského zákoníku a zvláštního zákona výbor společenství vlastníků jednotek nebo pověřený vlastník.

V případě správy domu správce odpovídá majiteli (za kvalitu, obsah, rozsah a lhůty), nenese však jeho právní zodpovědnost za plnění povinností na úseku PO.

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny:

1. obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy. (HP, hydranty);

2. vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
   (Volnou průchodností je trvale volný komunikační prostor, v němž není umístěn žádný materiál anebo zařízení bránící úniku osob, a to v prostoru nechráněné únikové cesty vymezené její šířkou vypočítanou pro evakuaci všech osob z požárem ohroženého objektu nebo jeho části – viz požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument. Při umísťování předmětů musí být také zohledněno nahodilé požární zatížení uvedené v požárně bezpečnostním řešení nebo obdobném dokumentu pro prostory, kterými vede nechráněná úniková cesta. Není-li zpracováno požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument, musí být minimální šířka nechráněné únikové cesty vypočítána ve smyslu čl. 9.11.3 ČSN 73 0802. Základní šířkou únikové cesty je únikových pruh – 0,55 m. Nejmenší šířka na nechráněné únikové cestě je 1 únikový pruh na chráněné únikové cestě 1,5 únikového pruhu. Obdobný princip je nutné uplatnit u volné průchodnosti chráněné únikové cesty.)

3. dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,

4. označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
   (Je zcela nezbytné věnovat maximální pozornost označování klíčových bodů, míst a zařízení tak, aby v případě potřeby vypnutí nebo odstavení zařízení nemohlo dojít k selhání lidského činitele, aby bylo srozumitelně vyjádřeno, jak se s daným zařízením má zacházet, popř. k jakým důsledkům by došlo v případě nevhodného zásahu nepoučenou osobou. Štítek by měl být zpracován v souladu se zásadami navrhování bezpečnostních značek. Účelem bezpečnostních barev a značek je rychle upozornit na objekty a situace ovlivňující bezpečnost a zdraví, (viz ČSN ISO…